Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skvělý házenkář. I to byl zastřelený Jan Opletal. Narodil se v lednu 1915

  18:30aktualizováno  18:30
Od narození první československé oběti nacismu uplynulo na Nový rok 100 let. Stal se jí student Jan Opletal, rodák ze Lhoty u Nákla nedaleko Litovle. Jeho jméno je spojeno především se 17. listopadem, zůstává symbolem vzdoru proti německé okupaci za druhé světové války.

Gymnázium Jana Opletala v Litovli nese jméno právě po svém absolventovi zastřeleném nacisty. | foto: www.litovel.eu

Opletal - čtyřiadvacetiletého studenta medicíny - zemřel v roce 1939 po brutálním zásahu německé okupační moci a je považován symbolicky za první československou oběť druhé světové války.

O půl století později se v listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.

Student čtvrtého ročníku lékařské fakulty Univerzity Karlovy Opletal se narodil 1. ledna 1915 ve Lhotě u Nákla nedaleko Litovle v dnešním Olomouckém kraji.

Do dějin Opletal vešel během demonstrace proti německé okupaci 28. října 1939, tedy v den výročí vzniku Československa. Byl postřelen v Praze na rohu Žitné a Mezibranské. Působil coby místopředseda studijní samosprávy Hlávkových kolejí, den před demonstrací vyzval v emotivním projevu studenty, aby se tohoto protestu zúčastnili.

Podle spisovatele Zdeňka Vyhlídala, který napsal o Opletalovi knihu, nebyl náhodnou obětí. „Gestapo bylo v té době posedlé hledáním studentského vůdce, ale žádný takový neexistoval. Po Opletalově projevu nabyli dojmu, že by jím mohl být právě on,“ napsal.

Odvezli jej s průstřely břicha, vzpomíná spolužák

Nacisté demonstraci tvrdě potlačili. Zraněno bylo na 400 lidí a přímo na místě zemřel mladý pekařský pomocník Václav Sedláček, zasažený střelou do srdce. Opletal utrpěl průstřel břicha a operován byl v nemocnici na Karlově náměstí.

„Odvezli jej na kliniku s několika průstřely břicha a střev a lékaři jej operovali. Zranění ale byla smrtelná, nebyla antibiotika a Opletal jim o pár dní později, 11. listopadu, podlehl. Hned na to na kliniku dojelo gestapo a zabavilo projektil, který byl jasným důkazem střelby zblízka. A ten museli zničit,“ uvedl již dříve pro MF DNES pamětník a Opletalův spolužák z litovelského gymnázia Kuneš Sonntag.

Byl mezi lidmi, kteří v patologickém ústavu viděli Opletalovo mrtvé tělo. Vzpomínal na něj jako na výborného studenta a sportovce, jenž měl krom dvojky z němčiny samé jedničky. Opletal, jenž maturoval v roce 1934 a pak odešel do Prahy, dle Sonntaga hrál velmi dobře házenou a pravidelně chodil do Sokola.

Opletal při léčbě odmítal jíst, bál se otráveného jídla

Spisovatel Vyhlídal pak k osudné říjnové demonstraci dodává, že při ní na demonstranty nestříleli jen vojáci, ale i „zfašizovaní studenti německé techniky, kteří měli u sebe civilní revolvery“.

Opletal během léčení odmítal jíst, bál se, že je jídlo otrávené. Podle Vyhlídala zemřel 11. listopadu vyčerpáním. Jiné prameny uvádějí, že se u něj kvůli průstřelu střev rozběhl zánět dutiny břišní.

Opletalův pohřeb 15. listopadu se stal manifestací proti okupantům, na Albertově se sešlo na 10 tisíc lidí.

„Několik tisíc mladých lidí se po odjezdu pohřebního vozu do Nákla vydalo do ulic a strhávali německé nápisy z tramvají a obchodů, provolávali slávu prezidentu Benešovi a vyjadřovali odpor k nacistické diktatuře. Demonstrace vyvrcholily střetem na Národní třídě, kdy SS-gruppenführer Karl Hermann Frank začal do davu najíždět svým vozem. Trest za demonstrace přišel okamžitě,“ vzpomíná na dění po spolužákově pohřbu Sonntag.

Němci při odvetě za protest zatkli přes 2 000 studentů

V noci na 17. listopad 1939 se tak uskutečnil zásah Němců proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2 000 studentů.

Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Část studentů – méně než dvacetiletí a cizinci – byla nakonec propuštěna, ale přes 1 260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Patřil k nim i pamětník Sonntag.

Sachsenhausen

Sachsenhausen

Ti, co toto peklo na zemi přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, poslední se dostali domů v březnu 1943.

Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15 tisíc studentů a také přes 1 200 pedagogických pracovníků.

Uprchlí českoslovenští studenti za významné podpory studentského svazu v Anglii a československé exilové vlády pak iniciovali prohlášení, na jehož základě byl 17. listopad vyhlášen v roce 1941 v Londýně Mezinárodním dnem studentstva.

Univerzita Karlova udělila v roce 1945 Opletalovi in memoriam titul MUDr., samotného Opletala v roce 1996 prezident Václav Havel vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Jan Opletal byl z devíti dětí, rodina patřila k těm nejchudším. Po gymnáziu v Litovli studoval školu pro záložní důstojníky v Hranicích. Později byl přeložen na vojenskou prezenční službu u jezdectva v ruzyňských kasárnách.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.