"Vždy je část absolventů, asi 30 procent z těch, kteří se přihlásí do evidence úřadů práce, bez práce déle než pět měsíců, ale současná situace je ve srovnání s předchozími roky výjimečná – trh práce absolventy absorbuje velmi mírně," vysvětluje Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce Národního ústavu odborného vzdělávání.
Půl roku hledání a pořád nic
Jeho slova potvrzuje zkušenost Michala Ch., který letos maturoval na Střední zdravotnické škole v Praze. Práci nemá, i když za posledních šest měsíců odpověděl na padesát inzerátů. Ačkoli ve zdravotnictví situace není tak vážná, má jako vystudovaný asistent zubního technika smůlu. V laboratořích, kde se ucházel o práci, mu řekli, že nyní lidé na zubech šetří, a nové asistenty tudíž nepotřebují. Rozhodl se zkusit štěstí i v jiných oborech, ale neuspěl, ani když se snažil sehnat práci jako prodavač v supermarketu nebo v restauracích s rychlým občerstvením.
"S rostoucí nezaměstnaností si mohou firmy více vybírat a většina preferuje lidi s praxí, aby do nich nemusely z počátku investovat," říká Radka Mlčochová, personální manažerka agentury Manpower. Podle názoru Jiřího Vojtěcha není situace beznadějná. Absolventi ovšem musí aktivněji a s výrazně větším úsilím hledat práci, což pro ně není samozřejmost.
Potvrzuje to se svými zkušenostmi Svatava Baďurová, tisková mluvčí úřadu práce v Ostravě. "Současní absolventi často výběrová řízení podceňují. Dělají to však i starší ročníky, takže pokud na pohovor přijde připravený absolvent, může udělat lepší dojem než někdo s praxí,“ říká.
Všem absolventům proto Svatava Baďurová doporučuje, aby si nastudovali maximum informací o firmě, kde se ucházejí o místo, ukázali zájem o nabízenou práci, nebyli pasivní a měli k pohovoru patřičné oblečení a vhodně i vystupovali. "K pracovnímu pohovoru není dobré chodit nepřipravený jako ke zkoušce a doufat, že to nějak dopadne," zdůrazňuje. Jsou to sice známá pravidla, ale podle jejích zkušeností, se jimi absolventi stále neřídí. Stejně tak nehledají práci tak intenzivně, jak by měli.
Každý den je třeba reagovat na několik inzerátů a hledání věnovat aspoň sedm hodin. Zdá se vám to moc? Není. Než přečtete inzeráty v novinách, podíváte se na nabídky na webech, napíšete motivační dopisy tak, aby se vztahovaly k nabízenému místu, uplyne hodně času.
Berte i brigády
Tisková mluvčí z úřadu práce v Ostravě doporučuje, aby absolventi brali i příležitostné práce. Hlavně by neměli jen sedět doma a čekat, až si je pozvou k pohovoru. "Měli by se zdokonalovat v jazycích, pokud jim to dovolí finanční situace, udělat si řidičský průkaz, zkrátka získávat další znalosti, dovednosti a zkušenosti," radí s tím, že by se měli účastnit poradenských programů organizovaných úřady práce, díky nimž se naučí lépe orientovat na trhu práce i prezentovat sami sebe. "Sebeprezentace je u lidí, kteří mají zatím minimum pracovních zkušeností, mimořádně důležitá," dodává.
Když už na brigády chodíte, pište je do životopisu. "Absolventi také často dělají chybu, že na ně zapomínají. Přitom na brigádě člověk získá mnoho zkušeností a pracovní návyky. Je lepší je uvést, i kdyby se jednalo o pomocné práce, protože pro personalistu je to dobré vodítko," připomíná Radka Mlčochová z Manpoweru.
Představte se osobně
Podle Jiřího Vojtěcha je velkou chybou, že absolventi po několika mailem odeslaných životopisech, na které nikdo nereaguje, ztrácejí motivaci a myslí si, že hledání práce nemá smysl. Radí, aby uchazeči hledali práci i přes osobní kontakty. Ty jsou zejména pro vyučené lepší, protože doporučení známých představuje pro firmu určitou záruku kvality.
Také personální manažerka agentury Manpower soudí, že "panu Michalovi by možná pomohlo, kdyby místo rozesílání životopisů osobně obešel všechna státní i soukromá zdravotnická zařízení. Tak by mohl svým charizmatem přesvědčit zaměstnavatele i s nedostatkem praxe." Dnes už nestačí jen rozesílat svůj životopis na inzeráty, vyplatí se aktivně kontaktovat možné zaměstnavatele a firmy, které by vás mohly zaměstnat.
