Ústavní soud stížnost odmítl, protože rodiče ještě nevyčerpali všechny možnosti obrany. Vyplývá to z databáze usnesení soudu. Podle verdiktu existuje kromě trestního řízení pro pozůstalé také možnost využít občanskoprávní předpisy, například zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. ÚS zatím do případu zasáhnout nemůže.
"Ústavní stížnost je dle zákona o ÚS přípustná v zásadě pouze tehdy, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Vladimír Kůrka.
Neštěstí se stalo v noci ze 2. na 3. srpna 2007. Šestnáctiletý chlapec vstoupil do vody pod vlivem alkoholu, podle později provedených testů měl v krvi asi jedno promile. Začal se topit. Svědkové neštěstí se báli jít za ním do vody, aby je nestáhl pod hladinu. Proto přes tísňovou linku zavolali strážníky.
Případ skončil odložením
Ti podle svědků ještě viděli chlapce živého, ale nezachránili ho. Dvojice strážníků naopak tvrdila, že hoch už na hladině nebyl. Chlapce později našli hasiči, byl už mrtvý.
Kriminalisté případ nejprve vyšetřovali jako podezření z ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci. Podezřelými byli zasahující strážníci, případně neznámý pachatel. Vyšetřovatelé ale nakonec případ odložili, pozdějším stížnostem nevyhovělo ani státní zastupitelství.
V ústavní stížnosti napadli rodiče hocha správnost některých procesních úkonů vyšetřovatelů a žalobců. Zopakovali také své výhrady k zásahu strážníků a postupu dispečera linky tísňového volání. "Pokud by za tuto nečinnost neměl být podle zákona nikdo adekvátně potrestán, značil by takový stav chybu v právním systému České republiky," napsali ve stížnosti.
Rodina připomněla evropský soud
Vyšetřování podle nich ovlivnila kolegialita mezi policisty a strážníky, řízení prý trpělo průtahy. Rodiče utonulého chlapce poukázali také na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která podle nich stanovují vysoké nároky na vyšetřování úmrtí, jež mohou být nějakým způsobem zaviněna postupem státních orgánů.
Podle ústavních soudců se ale rozhodnutí ESLP týkají vyšetřování úmrtí v důsledku policejní brutality, politicky motivovaného násilí nebo katastrof přímo zaviněných hrubou nedbalostí místních úřadů. Například to byl ničivý výbuch metanu na skládce poblíž lidských obydlí, o jehož hromadění úřady věděly.
Vyšší nároky na vyšetřování mají v podobných případech vyloučit zneužití policejních a úředních pravomocí. Na jabloneckou kauzu se prý ale nevztahují.
