O objevu vědců Petra Marka a Radima Filipa z katedry optiky Přírodovědecké fakulty už také vyšel článek v jednom z předních odborných časopisů Nature Physics.
Marek s Filipem nejdříve přišli s teoretickým návrhem zesilovače. A jejich řešení posléze úspěšně otestovali jejich kolegové z Institutu Maxe Plancka v Erlangenu a Dánské Technické Univerzity v Lyngby.
"Jde o jeden z prvních zesilovačů tohoto typu, který byl sestrojen. Podobné pokusy se realizovaly i v minulosti, ale šlo o jiný typ zařízení," vysvětlil Marek.
"V kvantové fyzice trvá někdy velmi dlouho, než se nalezne praktické využití daného přístroje – a stejně tak je tomu i v tomto případě. Jeho využití si lze představit například v kvantové kryptografii, ale vše je záležitostí dalšího výzkumu," říká dodává vědec.
Samotný návrh je přitom již více než rok starý. "Prvotní myšlenka nás napadla už loni na jaře, pak jsme ji publikovali ve vědeckých časopisech a výsledkem je, že letos se praktické realizace ujali naši zahraniční kolegové," popsal Marek.
Kvantový zesilovač funguje na bázi šumu a zesiluje optické signály. Umožňuje přenášet informace na vzdálenost až několika kilometrů. Signál se zesiluje buď přidáním fotonů, nebo zesílením samotného šumu. Právě typ zesilovače fungující na bázi šumu navrhli olomoučtí fyzikové.
Podle vedoucího oddělení komunikace UP Radka Palaščáka vynález jistě najde uplatnění v kvantové kryptografii.
"To je moderní vědní disciplína, která se zabývá šifrováním informací pomocí kvantových vlastností světla. Tento způsob šifrování je považován za vůbec nejbezpečnější prostředek přenášení informací. Problémem je však vzdálenost, na jakou lze data přenášet. Doposud se podařilo komunikovat na 120 kilometrů za použití optického kabelu."
