Doktoři se prostřednictvím kampaně snaží tlačit na vládu, aby jim zvýšila platy. Pokud se tak nestane, hrozí výpověďmi a odchodem do zahraničí nebo mimo obor. Druhým požadavkem je pak změna systému postgraduálního vzdělávání.
V případě, že by v novém roce skutečně prořídly lékařské řady, pocítili by dopady situace jak přetěžovaní zbývající zaměstnanci, tak pacienti. "V případě menších nemocnic by to mohlo ohrozit i chod některých oddělení," domnívá se jedna z "tváří" kampaně, sedmatřicetiletý internista Pavel Vávra.
Podle vedoucí krajského odboru zdravotnictví Evy Štefkové většina nemocnic vyčkává, jak se situace vyvine. "Víme jen, že několik lékařů chce odejít ze šumperské a prostějovské nemocnice. Pokud k tomu skutečně dojde, nemělo by to ohrozit chod těchto zařízení," uvedla.
Případného odchodu mladých doktorů se obává například vedení Fakultní nemocnice Olomouc. "Výrazné oslabení některých klinik by mohlo velmi komplikovat chod zdravotnického zařízení. Vzhledem k předpokládanému financování nemocnic v příštím roce ale nemůžeme finanční požadavky lékařů uspokojit z našeho rozpočtu," vysvětlil mluvčí Egon Havrlant. V pondělí ovšem ještě žádné konkrétní informace o počtu či kvalifikaci lékařů, kteří by plánovali odchod, k dispozici neměl.
Lékařům vadí nízké platy i přesčasy porušující zákony
Mladý začínající lékař v současnosti podle Vávry bere v rámci základního platu za hodinu práce kolem 100 korun hrubého, kvalifikovaný lékař s praxí zhruba 150 korun a primář okresní nemocnice asi 175 korun. Kromě malých mezd se lékařům nelíbí ani nedodržování zákoníku práce, někteří z nich prý za měsíc odslouží až 250 přesčasových hodin.
"Systém by se měl změnit," dodal Vávra. Peníze nechtějí čerpat ze státního rozpočtu, ale získat je lepším přerozdělením těch, co do zdravotnictví "tečou".
PŘEČTĚTE SI, CO LÉKAŘŮM VADÍ - 13 DŮVODŮ K ODCHODU Z ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ |
Fakt, že nemocnice mnohdy situaci příliš neovlivní, potvrdila nepřímo i mluvčí holdingu Agel Hana Szotkowská. "Chápeme požadavky lékařů na vyšší ohodnocení jejich práce. Ale v prostředí, kde ceny péče určují zdravotní pojišťovny a v příštím roce se plánují snížené úhrady proti letošnímu roku, není v silách jednotlivých nemocnic tyto požadavky splnit."
Agel zástupce výzvy do "svých" nemocnic nepustí
Právě vedení Agelu, který má pronajaté nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku a vlastní šumperskou nemocnici, zkomplikovalo organizátorům deklarace návštěvu kraje. Zakázalo jim totiž vstup do areálů svých zařízení.
"Pokud si jako prostředek k dosažení svých cílů zvolili nabádání lékařů k odchodu do zahraničí, je to věc, kterou nemůžeme podporovat ani tolerovat. Zájem pacientů pro nás v takovém případě stojí výše, než zájem lékařů," vysvětlila Szotkowská. Přesto vedení nemocnice předpokládá, že se k výzvě někteří z jejích zaměstnanců přihlásí.
Protože protest není namířený proti zaměstnavatelům, ale má upozornit na neřešenou situaci zdravotníků, aktéry kampaně krok Agelu překvapil. "Ale jsme rozhodnutí pořádat naše setkání s tamními lékaři před branou dotyčných zařízení," přidal za propagátory iniciativy Martin Engel. První takové setkání se má dnes uskutečnit v Prostějově. Další zítra v Přerově a v pátek ve Šternberku, popřípadě Šumperku.
"Každému lékaři, který výzvu podepisuje, říkáme, že musí být připravený podat i výpověď," popsal Vávra s tím, že nynější vláda je žene na hranu existence a čeká na to, kolik žádostí o rozvázání pracovního poměru bude skutečně ležet na stole. "Dnes už nás v republice podporuje přes tři a půl tisíce lékařů. Pokud by skutečně nenastoupili do zaměstnání, systém zkolabuje," uzavřel Vávra.
