Zrekonstruovaný relikviář s ostatky světice ve své původní barokní kráse představí Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s Vlastivědným muzeem na výstavě Olomoucké baroko/Výtvarná kultura let 1620-1780. Velkolepý projekt odstartuje už druhého prosince.
Pátrání po originálních součástech barokního relikviáře přitom nebylo vůbec jednoduché, muzejníci jej doslova museli vystopovat v archivech a inventáři olomoucké svatováclavské katedrály. Relikviář svaté Pavlíny ve své vrcholně barokní podobě si tak lidé budou moci na výstavě znovu prohlédnout poprvé od roku 1914.
Ostatky svaté Pavlíny doputovaly do Olomouce roku 1623. O rok dříve totiž byly relikvie jako lebka, kosti a olejová lampička nalezeny v Pavlínině hrobě v Římě.
"Tehdejší papež Řehoř XV. jimi uctil generála Tovaryšstva Ježíšova Mutia Vitelleschiho, a ten je v roce 1623 daroval olomoucké jezuitské koleji," přiblížila cestu ostatků do Olomouce historička umění Muzea umění Olomouc Helena Zápalková.
Patronka údajně zbavila Olomouc morové nákazy
Ještě téhož roku podle ní světice prokázala svou zázračnou moc. "Olomouc sužovala morová epidemie, které mělo podlehnout na sedm tisíc lidí. V říjnu prošel městem prosebný průvod s ostatky svaté Pavlíny v naději, že vyslyší modlitby a vyprosí zažehnání moru," připomněla historii města Zápalková.
Kompletní sestava barokního relikviáře svaté Pavlíny, patronky města Olomouce, i s luxusní vitrínou z počátku 18. století.
"Morová nákaza poté údajně skutečně náhle ustala a Pavlína byla 23. října 1623 slavnostně prohlášena patronkou města a spolupatronkou olomoucké katedrály," uvedla historička počátek Pavlíniny záštity nad Olomoucí.
Od té doby čekalo vzácné ostatky stěhování, ukrývání před švédskými vojsky v podzemí a poté restaurování. Nejstarší dochovaný relikviář v podobě proskleného centrálního chrámu se stříbrnou kupolí určený pro korunovanou lebku světice vznikl již v letech 1639 až 1640 v dílně olomouckého zlatníka Kryštofa Šimšického. Jeho dnešní podoba je však výsledkem hned několika úprav.
Lebka svaté Pavlíny, patronky města Olomouce, která je v relikviáři umístěna.
"První z nich se váže k době švédské okupace města v letech 1642 až 1650. V obavě před drancováním byl totiž relikviář zakopán v jezuitské koleji, a když jej po odchodu Švédů vyzvedli, dřevěné i stříbrné části relikviáře byly pohřbením natolik zničené, že schránka musela být v roce 1652 kompletně rekonstruovaná," vypráví o pohnutém osudu relikviáře Zápalková.
Ostatky se stěhovaly do kostela a z něj zase do katedrály
V první čtvrtině osmnáctého století pak byly další ostatky světice uloženy do dvou dřevěných a stříbrem zdobených truhlic a pro celou sestavu následně řezbáři vytvořili luxusní, bohatě řezbářsky vybavenou vitrínu, v níž byly relikvie uctívány v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné na oltáři v kapli svaté Pavlíny. Z jezuitského kostela pak ostatky roku 1786 putovaly do olomoucké svatováclavské katedrály.
Farář olomoucké katedrály sv. Václava Ladislav Švirák ukládá ostatky sv. Pavlíny do vnitřní části zrekonstruovaného relikviáře.
"Olomoucká jezuitská kolej byla tehdy z nařízení císaře Josefa II. zrušena a kostel byl předán do vojenské správy," nastiňuje důvody stěhování historička umění.
A právě při příležitosti stěhování ostatků z kostela Panny Marie Sněžné do olomoucké svatováclavské katedrály vznikl důkladný popis nejen všech předávaných relikvií, ale také jejich schránek, výzdoby i darů, který dnes muzejníkům pomohl udělat si bližší představu nejen o barokní podobě nejstaršího relikviáře, ale také rekonstruovat celou původní sestavu.
Vnitřní část relikviáře svaté Pavlíny. Celou jeho zrekonstruovanou podobu představí veřejnosti Muzeum umění v rámci velkolepé výstavy Olomoucké baroko letos od 2. prosince.
"Nebýt tohoto pečlivého soupisu nemohli bychom o rekonstrukci barokní podoby relikviářů na naší výstavě vůbec uvažovat," upozornila Zápalková. V roce 1914 totiž došlo k rozdělení vrcholně barokní sestavy relikviářů, kdy část byla umístěna v presbytáři katedrály v nově vybudovaných prosklených vitrínách a velká vyřezávaná barokní skříň skončila v depozitáři.
"Dnes je zřejmé, že některé části výzdoby, většina darů a také olejová lampička dovezená v sedmnáctém století z římských katakomb se nedochovaly vůbec. Kromě těchto drobností ale bude relikviář sv. Pavlíny na výstavě v Olomouci poprvé od roku 1914 kompletní," zdůraznila historička, která zároveň doufá, že se podaří co nejvíce přiblížit skutečnosti. "Ale není to snadné, pamětníci z té doby už nejsou."
