Rozsudek zatím není pravomocný, zvyšuje však pravděpodobnost, že Kammerlanderová nakonec vysoudí i hlavní části majetku šlechtického rodu Des Fours včetně zámku Hrubý Rohozec. O nich bude jednat počátkem března Okresní soud v Semilech.
soudy o majetek roduLiberecký soud rozhodl o vrácení dvou a půl hektaru lesa v katastru Žďárku na Liberecku. Rozsudek potvrdil Nejvyšší soud. Jablonecký soud rozhodl o vrácení lesů a luk na území Železného Brodu, Líšného, Koberov či Jenišovic a poplužní statek Červený Dvůr. Očekává se odvolání odpůrců restituce. O hlavní části panství včetně zámku Hrubý Rohozec bude počátkem března rozhodovat Okresní soud v Semilech. |
"Rozsudek je pro mě nepochopitelný. Zvláště pak to, že podle soudce je dnes těžké zkoumat Walderodeho bezúhonnost," říká polistopadový místostarosta Turnova Josef Kunetka, který se kauzou od počátku zabývá.
Desfourské panství bylo zkonfiskováno po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože Walderode byl říšským Němcem.
Zámecká kniha návštěv dokládá jeho časté kontakty s nacisty. Podobné záznamy se vedly i u protektora von Neuratha, kde se řešila germanizace českých zemí.
"Kniha návštěv Neurathovy residentury už 4. 7. 1939 zaznamenala přítomnost pána z Hrubého Rohozce. Téhož dne vyplněný a podepsaný Fragebogen dotvrzuje, že se Karl považoval za příslušníka německého národa," tvrdí promovaný filozof Václav Jenšovský, který se sporem zabývá na stránkách sborníku Od Ještěda k Troskám.
Československé občanství Walderode po válce znovu získal v prosinci 1947. Po komunistickém puči v roce 1948 a následné emigrací o něj zase přišel. Po sametové revoluci Walderodemu československé občanství v roce 1991 vrátil ministr vnitra Jan Ruml.
Průlomové rozhodnutí padlo již dříve
O restituci požádal Walderode již v roce 1992. "Po získání občanského průkazu bylo Des Foursovi krátce navráceno 89 hektarů lesa a pokoušel se získat pozemky u zámku," vzpomíná tehdejší místostarosta Kunetka.
Pozemkový fond ale zpochybnil šlechticovo občanství s tím, že nebyla dodržena podmínka neprovinění se. Od té doby řeší navrácení majetku soudy.
Po Walderodeho smrti v roce 2000 se majetku domáhá jeho manželka, rakouská právnička Johanna Kammerlanderová.
Zřejmě nejvýznamnějším rozhodnutím v kauze je rozsudek liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem z ledna 2008 potvrzený Nejvyšším soudem, který dědičce přiřkl dva a půl hektaru lesa v katastru Žďárku na Liberecku.
Odpůrci restituce se nyní budou snažit soudy přesvědčit o nutnosti přezkoumání Walderodeho válečné minulosti.
