Rozhodnutí, že ji bochořské letiště klíčovou dotaci nezíská, padlo ve středu. "Evropská komise přehodnotila svůj původní plán podpory regionálních letišť a rozhodla se tak tyto investice v některých případech do budoucna nepodporovat," přiblížil situaci letiště, na němž na Přerovsku pracuje tisíc lidí, Ivan Matulík, ředitel Úřadu Regionální rady, jenž má rozdělení evropských peněz na starosti.
Stovky milionů, které měly původně skončit na bochořském letišti, tak půjdou na nové silnice a cyklostezky. "Je to již definitivní. Hlavním kritériem tady byla efektivita každého projektu. Například ostravské či brněnské letiště dotace získá," doplnila mluvčí Úřadu Regionální rady Renata Škrobálková.
Vedení bochořského letiště se tak nyní pustí do hledání úspornějšího stylu jeho fungování. "Zkrátka budeme hospodařit jen s miliony a opravíme pouze to nejnutnější," přemítá jeho ředitel Petr Polášek.
Místo půl miliardy bude letiště hospodařit s 25 miliony
Místo 450 milionů by jich tak na obnovu a fungování bochořského letiště mělo letos jít zhruba pětadvacet. "To jsou finance, které již máme najisto v rozpočtu. Zánik nám kvůli ztrátě možnosti čerpat evropské peníze nehrozí," popisuje Petr Polášek. "Vše jen tak u nás bude skromnější a menší."
Podobný názor má i náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ivan Kosatík, který je zároveň předsedou představenstva společnosti Regionální letiště Přerov. V té má spolu s Olomouckým podíl také Zlínský kraj a přerovský magistrát.
"To, že jsme nyní bez dotace, je fakt, s nímž se musíme smířit. Z hlediska financí letiště je to ta nejhorší možnost," podotkl Kosatík, který již dříve scénář, kdy Bochoř evropské stamiliony nedostane, označil za nejčernější variantu.
"Letiště to ovšem na existenci a provozu neohrožuje. Jen to výrazně zpomalí jeho rozvoj. Ten tak nyní nepůjde dopředu náhlým skokem, jak jsme plánovali, ale jen po malých krůčcích. To samé platí i pro případné nabírání nových zaměstnanců," doplňuje Kosatík.
Zda armáda letiště opustí zatím stále není jasné
Těch nyní na bochořském letišti pracuje tisícovka. Vedle civilní části zde funguje i vojenská, která je sama o sobě důležitým prvkem, jenž může o budoucnosti letiště rozhodnout. Informace o odchodu armády z Bochoře se totiž již objevily několikrát, naposledy vloni v říjnu. Je potom otázkou, zda by se zde podařilo udržet pouze civilní provoz. Například Kosatík je přesvědčený, že to možné je.
"Stále vyhodnocujeme využitelnost všech našich letišť. Tato analýza určí, ze kterých se případně stáhneme. Hotová by měla být v řádu několika měsíců. Definitivní rozhodnutí tak ještě nepadlo," zdůraznil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Další schůzku o zachování letiště v Bochoři mají zástupci jeho vedení s představiteli armády za čtrnáct dní. "Děláme všechno pro to, abychom ho nemuseli zavřít," dušuje se jeden z jejích účastníků náměstek přerovského primátora Michal Zácha. "To definitivní slovo snad padne zhruba v polovině roku. V tuhle chvíli vidím šance letiště pořád padesát na padesát," shrnul.
