"Příští rok by do lázní mohlo přijet o 30 až 40 procent méně lidí, protože vyhláška omezila četnost opakování pobytů i jejich délku," odhaduje prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha, ředitel lázní v Jáchymově a Luhačovicích.
"Ve srovnání s rokem 2010 budeme co do počtu pacientů na minus 25 až 30 procentech. Na příjmech tak přijdeme o miliony korun. Dopad může jít až do desítek milionů korun," domnívá se Martin Plachý, viceprezident lázeňského svazu a ředitel společnosti Royal Spa, pod niž spadají Velké Losiny, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves a Mariánské Lázně.
"Zatím to jsou jen odhady, jaká bude realita, se ukáže záhy. Propad kvůli vyhlášce očekáváme z jara, protože přes zimu se v lázních zase tak moc neděje a nápor přichází až po ní," připouští Plachý.
Nová vyhláška pro lázeňskou péči začala platit od pondělí 1. října (celé znění vyhlášky najdete zde). Fakticky tak lékaři musí od pondělí psát lázeňské pobyty podle nových pravidel.
Do lázní jen jednou za dva roky
Pro pacienty to znamená, že v případě pobytů hrazených ze zdravotního pojištění se už nikdo nedostane do lázní se stejnou nemocí dva roky po sobě. Lékař musí přitom zohlednit veškeré lázeňské pobyty, které pacient absolvoval od roku 2009, tedy tři roky zpětně.
Do lázní s těžkými chorobamiPodle ministerstva zdravotnictví budou i nadále v lázních léčeni pacienti po operacích velkých kloubů, budou zde léčena závažná onemocnění dýchacích cest včetně onemocnění zánětlivých, pacienti po operaci žaludku, dvanáctníku, střev, pacienti se závažným onemocněním zažívacího ústrojí. "Obecně lze říci, že ve vyhlášce zůstávají vážná onemocnění, stavy po operacích, chronická onemocnění, kde lázeňská léčba přispívá ke zlepšení zdravotního stavu," uvedl mluvčí resortu Vlastimil Sršeň. |
Všem dospělým pacientům se také zkrátí pobyty. Pojišťovnami zcela hrazené, takzvané komplexní, vyhláška zkracuje ze čtyř týdnů na tři. Zachována zůstala možnost čerpat lázně na nemocenskou. Pobyty, u nichž pojišťovna platí jen procedury, vyhláška zkracuje ze tří týdnů na dva. Stejně jako doposud pacienti v takovém případě jedou do lázní o své dovolené.
Mění se také podmínky hrazené léčby pro jednotlivé diagnózy. Lidé už nedostanou lázně například po operaci žlučníku. Tedy pokud není zákrok komplikovaný. Do lázní automaticky nepojedou ani kvůli cukrovce.
Nově vyhláška stanovuje onemocnění, se kterými se člověk do hrazených lázní podívá pouze jednou za život. Například nyní lidé s artrózou mohli jezdit do lázní na pojišťovnu každý rok na čtyři týdny. Nově mají lidé nárok pouze na 14 dní, a to jen za podmínky, že si uhradí stravování a ubytování (více o změnách čtěte zde).
Lázně přijdou za rok až o 250 milionů korun
Ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny změny hájí tím, že vyhláška po 15 letech zohlednila medicínský pokrok. Například laparoskopické operace žlučníku. Navíc přinese úsporu až tři čtvrtě miliardy korun ročně a peníze se budou moci přesunout na jiný typ péče. Chybí třeba při léčbě roztroušené sklerózy.
Do lázeňství podle ministerstva nyní tečou tři miliardy korun ročně. Podle lázní se však tato částka už druhým rokem snižuje, protože pojišťovny častěji zamítají návrhy na komplexní lázeňskou péči. Podle lázní je už nyní třímiliardová suma fakticky nejméně o půl miliardy nižší. Proto lázně tvrdí, že s propadem příjmů umocněným vyhláškou se nedokážou samy vyrovnat a budou muset zkracovat sezonu, propouštět zaměstnance a rušit část lůžek.
Ministerstvo i pojišťovny oponují, lázně podle nich situaci zvládnou. Pomoci jim mají i lidé, kteří si dopřejí lázeňský pobyt za své. Lázně však upozorňují, že za každého pojištěnce, kterého jim stát vezme, potřebují pět takzvaných samoplátců. Jenže to nepůjde hned. "Zpětinásobnit počet samoplátců trvalo v České republice deset let," tvrdí Plachý.
"Počty odléčených pacientů půjdou dolů, ale tak divoké to není. České lázeňství nezaniká. Lázně se na změnu už rok připravují a dělají nové wellness programy, víkendové pobyty a další nabídky," tvrdí Jaromír Gajdáček, který stojí v čele sdružení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a je ředitelem pojišťovny ministerstva vnitra. Ta podle něj snížila za první půlrok letošního roku počet lázeňských pacientů o dvě procenta.
Stejné číslo, jiná diagnóza. Lékaři musí listovat a pečlivě číst
Vyhláška rovněž přečíslovala diagnózy, přičemž podle lázní i lékařů původní čísla zůstávají. Nově k nim však vyhláška přiřazuje jiné diagnózy. "Například číslo, které měla v minulosti gonartróza (artróza kolenního kloubu, pozn. red.), má nyní artritida (zánět kloubu, pozn. red.)," upozornil Bláha.
To může zejména zpočátku způsobovat zmatky. "Problém může být na straně lékařů, protože pokud návrh na lázeňskou péči nebude správně vyplněn, zdravotní pojišťovna jej může vrátit k dopracování," míní Bláha.
"Toho, že revizní lékaři to budou vracet kvůli administrativním chybám, se obáváme. Ale jedna věc je úřední šiml a druhá pochopení smyslu toho, proč pacienta do lázní posíláme. A o to se revizní lékaři musí snažit," míní Lubor Kinšt z předsednictva Sdružení praktických lékařů ČR.
Na vyplňování lejster podle nových pravidel má Kinšt, který předepisuje za rok desítky lázeňských pobytů, jednoduchou metodu: "Zpaměti se to naučit nejde, takže vyhlášku mám před sebou a listuju v ní."
"Pokud budu mluvit za zaměstnanecké pojišťovny, tak my si na nějaké vracení hrát nebudeme. Na žádosti je vždy telefonní číslo nebo adresa lékaře, který ji napsal, takže se to dá snadno opravit," odmítl obavy Gajdáček.
