Výsledky vznikly na základě odpovědí od více než dvou tisíc studentů, což je asi desetina ze všech osmi fakult. A odhalily například, že zhruba každý pátý student očekává, že jako čerstvý absolvent bude vydělávat přes 40 tisíc korun.
Do výsledků se podle autorů na rozdíl od podobného průzkumu v roce 2009 promítla hospodářská situace. Studenti jsou zodpovědnější, což je znát například právě v otázce cestování.
Vyrazit po škole poznávat svět totiž plánuje o celých 13 % studentů méně než v roce 2009. Stále víc se jich místo toho už poohlíží po práci. Současně však čekají, že je zaměstnavatel jako absolventy náležitě ocení.
"Očekávání platového rozmezí je velmi zajímavé. Osmdesát procent studentů se pohybuje v klasickém rozmezí od 15 do 30 tisíc korun, jsou tu ale i tací, kteří očekávají plat vyšší než 40 tisíc. Ti jsou většinou z lékařské fakulty a z fakulty tělesné výchovy," říká šéf Vědeckotechnického parku Jiří Herinek.
Odhodlání začít rychle pracovat souvisí podle autorů i s ekonomickou situací. "Přes 80 % studentů vůbec neplánuje přerušit studium. Je to o 7 % víc než v roce 2009," komentuje výsledky projektová manažerka Silvie Polánková.
Mohlo by to podle ní být jakýmsi ukazatelem, že máme víc cílevědomých a zodpovědných studentů. "Vliv má samozřejmě i ekonomická situace, kvůli níž nechtějí studia prodlužovat," dodává.
Podle ní si také stále více studentů hledá práci už během studia. "Přes 80 % studentů chodí na brigády. Část chodit musí, další nemusí, ale chtějí. Vzrostl však i počet těch, kteří nechtějí a nemusejí. Je více studentů s bohatšími rodiči," míní Polánková.
"Studium na vysoké škole stojí rodinu minimálně 8 000 korun měsíčně, což je pro rodiče s průměrným platem značná zátěž," dodává Herinek.
Každý desátý student má podnikatelské ambice
Výzkum se mimo jiné zaměřil i na podnikatelské plány studentů. "Strašně nás zajímalo, kolik z nich chce začít podnikat - 5 % jich má konkrétní nápad, další 2 % ještě nevědí v čem, ale chtějí. Dalších 5 % jich už dokonce podniká. To v součtu znamená 1 140 podnikatelů, kteří mohou Olomouci pomoci," říká Herinek.
Podle něj je číslo vysoké i vzhledem k tomu, že jen necelá polovina studentů hodlá zůstat po ukončení školy v regionu.
"Vědeckotechnický park se snaží podporovat podnikání, proto nás zajímalo, jaký vztah k němu mají sami studenti a co chtějí dělat po škole. Nakonec jsme se rozhodli udělat průzkum šířeji a pokládali jsme otázky obecnější než jen o podnikání," vysvětluje Herinek.
"Od průzkumů, které můžete občas vidět, se ten náš liší tím, že jsme neodchytili náhodně 500 studentů v menze, ale opravdu jsme je oslovili a podle početního zastoupení jsme udělali kvalitativní vzorek univerzity."
Autoři tak získali další zajímavé údaje. Třeba, že 57 % studentů hodlá po dokončení školy opustit region nebo že celých 13 % studentů se ani nehodlá pokoušet hledat práci v oboru, který nyní studuje.
"Nejméně počítají s uplatněním v oboru studenti pedagogické fakulty," upřesňuje Polánková.
