"Zatím jsme se tu domluvili, že se díra zakryje panelem, aby se nedělní událost neopakovala. Co s tím místem dál, je ale zatím těžké předvídat, s nějakým zasypáním nebo zabetonováním by asi památkáři nemuseli souhlasit," uvedla provozní náměstkyně výstaviště Naděžda Krejčí.
"Zřejmě svoláme jednání za účasti památkářů či zástupců města, kde budeme řešit zda a jak moc hrozí podobné nebezpečí i jinde nebo jaká opatření přijmeme. Není pochyb o tom, že ty chodby tam jsou, když se tady pracovalo na obnově cest, tak se i na jiných místech objevily jejich náznaky," dodala.
Výstaviště Flora, která má údržbu olomouckých parků na starosti, se bude podle Krejčí zabývat i otázkou, jaké podmínky mohou vznik podobných děr způsobit. "Tedy zda jde třeba o podmáčení či vliv pohybu mechanizace. Občas už se nějaká díra v těch místech objevila, ale vždy byla zabezpečena," řekla náměstkyně.
Dítě si z pádu z pětimetrové výšky odneslo jen odřeniny
Devatenáctiměsíční batole spadlo do chodby v neděli dopoledne při procházce parkem s maminkou a babičkou.
Dovnitř se propadlo relativně úzkou prohlubní, která byla částečně skryta pod starým pařezem a na první pohled nic nenaznačovalo, jak hluboká ve skutečnosti je.
Dítě ale mělo při pádů velké štěstí a odneslo ho jen odřeninami. Z jámy ho pak vytáhli hasiči, kteří přitom museli prohlubeň na povrchu rozšířit, aby se dovnitř vůbec dostali (více o zásahu čtěte zde).
Podzemních chodeb leží pod parkem řádově stovky metrů
Podle historika Pavla Michny z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu se pod parkem stále nachází nemalé množství pevnostních chodeb.
"Do dnešní doby se pod Smetanovými sady zachovaly fragmenty desítek chodeb o celkové délce v řádech stovek metrů. Jde o minérské a naslouchací chodby. Jako součást obranného systému olomoucké pevnosti byly vyhloubeny ve dvou patrech. Minérské sahaly do hloubky tří metrů, naslouchací do pěti až šesti metrů," nastínil.
"Šlo o systém rovných chodeb, které se dále rozvětvovaly. Podstatná část z nich je ovšem již zničená a zasypaná. A to především kvůli výstavbě například u náměstí Hrdinů či při Vídeňské ulici skrze tamní vilky. Za První republiky se pak vchody do těchto chodeb často zazdívaly a to kvůli dětem, které se tam vydávaly na výpravy, či nejrůznějším existencím, jež zde přebývaly," doplnil Michna.
Minerské a naslouchací chodby patřily k obrannému systému olomoucké barokní pevnosti, sahaly poměrně daleko do jejího předpolí. Její posádka díky nim v podzemí mohla slyšet útočníky, kteří by se chtěli do pevnosti prokopat.
"Jakmile něco takového zaregistrovali, nanosili právě do minerských chodeb střelný prach a výbuchem útočníky v podzemí doslova pohřbili," popsal již dříve tento obranný prvek Jan Bednář, předseda sdružení Fort Radíkov a znalec opevnění Olomouce.
