Okresní soud rozhodl, že pochybilo jednak město jako majitel pozemku, tak společnosti Vodohospodářská zařízení jakožto majitel kanalizace a vodovodní sítě ve městě, a Šumperská provozní vodohospodářská společnost, která vodovody a kanalizace provozuje.
"Soud má za prokázané, že vodárenské společnosti jsou právními nástupci organizace, která lapač vybudovala. Jedna nese odpovědnost jako vlastník a druhá se o něj měla starat. Zodpovědné je také město, které je majitelem pozemku, takže všichni jsou povinni zaplatit po 240 tisících odškodného pozůstalým," uvedla soudkyně Simona Řežuchová.
Zemřelá Alena Řmotová spadla do vpusti v roce 2005, když sekala trávu blízko domu, ve kterém bydlí.
"Máma nechtěla, aby tam rostl plevel, protože město se o pozemek nestaralo. Bohužel to pro ni mělo tragické následky," sdělil její syn Jiří Řmot.
Žena spadla do vpusti, na kterou sama dlouho upozorňovala
Soudní znalec z oboru lékařství potvrdil přímou souvislost mezi pádem ženy do vpusti a jejím úmrtí v následujícím roce. "Po pádu do jímky utrpěla vážná zranění, která vedla k její smrti," konstatoval.
Řmotová přitom několik měsíců před nehodou na nezajištěnou betonovou kanalizační vpusť nedaleko jejího domu marně upozorňovala. Ironií osudu tam v říjnu 2005 sama spadla a těžce se zranila.
"Nikdo se k tomu nezná. Čtrnáct dnů před úrazem ještě poslala dopis starostovi, aby s tím město něco udělalo a opět se nic nedělo," popsal Řmot. Tehdy byl pracovně ve Švédsku. Hned po návratu podal trestní oznámení.
Kanalizační vpusť na pozemku města je dlouhá jedenáct metrů a hluboká 1,6 metru. Má zachycovat dešťovou vodu ze svahu. Nebyla ale řádně zajištěna.
"Radnice se pořád oháněla tím, že městu nepatří, a to byla jediná věc, kterou udělala. Měla vpusť zajistit mříží nebo přimět kompetentní firmu, aby s tím něco udělala," zlobí se Řmot, podle kterého je nehorázné, že se kauza vleče dlouhých osm let.
"Jsem rád, že je to konečně za mnou. Nešlo mi o peníze, ale o spravedlnost," dodal.
Právník města: Žena o nebezpečí věděla
U okresního soudu byla kauza v průběhu tří let už podruhé. Rozsudek příznivý pro rodinu tehdy zrušil odvolací krajský soud. Po dalším líčení soudkyně rozhodla stejně.
Právní zástupci města a žalovaných firem nesouhlasili. "Alena Řmotová situaci na místě znala. Musela si být vědoma hrozícího nebezpečí," oponoval soudkyni například advokát šumperské radnice Jaroslav Němeček.
Soudkyně Simona Řežuchová ale rozhodla ve prospěch pozůstalé rodiny. "Paní Řmotová se starala o ten pozemek a dělala vlastně práci za město. Z pohledu soudu by bylo nemravné dát na argumentaci žalovaných," řekla Řežuchová.
Město se ale podle Němečka proti rozsudku odvolá. "Může jít o nebezpečný precedens, který vyvolá nekončící kolotoč žalob a to i od lidí, kteří se mohou zranit jinde a budou tvrdit, že se jim to stalo na pozemku města," upozornil Němeček.
Kanalizační vpusť byla postavena v roce 1966 pro Okresní vodohospodářskou správu. Podle soudu je jednoznačně prokázané, že jejími právním nástupci jsou společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk a Šumperská provozní vodohospodářská a majitelem pozemku je město.
