"Řekl bych, že na místě je střízlivý optimismus. Jde o nejvážnějšího zájemce, se kterým jsme v souvislosti s kapitálovým vstupem nebo prodejem lázní dosud jednali," uvedl ředitel a spolumajitel lázní Radim Hatlapatka. Podle něj tak není nereálné, že se lázeňský provoz podaří obnovit.
"Pokud se dohodneme, bude obnovení provozu otázkou zhruba tří měsíců. Dřív ani není možné vyřídit nezbytnou administrativu," odhadl. Kdo je tím vážným zájemcem o obnovení lázní, ale odmítl prozradit.
"Taková jednání jsou velmi složitá a nechci, aby skončila na nějaké banalitě. Až se dohodneme a bude jasné, že do lázní vstoupí nový investor, potom určitě bude chtít vyjít z anonymity sám," řekl Hatlapatka.
Lázně ukončily letos provoz už 11. října a Hatlapatka tehdy nevylučoval úplný konec lázeňství v Dolní Lipové.
"Restriktivní změny v lázeňství měly na nás zvlášť negativní dopad. V letošním roce se naše tržby propadly o sedmdesát procent a hospodaření skončilo desetimilionovou ztrátou. Už nejsme schopni pokračovat," řekl tehdy Hatlapatka.
Majitelé kvůli penězům na odstupné prodali dva objekty
V průběhu října dostalo výpověď všech 44 zaměstnanců, kterým skončí pracovní poměr k 31. prosinci.
"Prodlužování pracovního poměru by nemělo smysl. Jenom by se ten problém odsunul. Nechtěl jsem, aby si lidé dělali falešné naděje. Pokud lázně začnou znovu fungovat, tito lidé se, byť s odstupem několika měsíců, vrátí," věří Hatlapatka.
Jednou z priorit majitelů jsou vedle shánění investora také peníze na vyplacení tříměsíčního odstupného a vyrovnání závazků vůči dodavatelům.
"Podařilo se nám prodat dva objekty, které nejsou pro provoz lázní důležité," sdělil ředitel lázní. Zaměstnanci podle něj odstupné dostanou.
Lázně v Dolní LipovéLázeňský komplex se rozléhá na třech hektarech a čítá kolem dvou desítek budov, z toho osm je léčebných domů. Podle ředitele a spolumajitele lázní Radima Hatlapatky se zájemci ozývají, jednání jsou však zdlouhavá. Situace se nejvíce dotkne v této chvíli obyvatel obce, která se potýká s vysokou nezaměstnaností. Do lipovských lázní založených v roce 1829 se jezdili léčit hlavně lidé trpící kožním onemocněním. Vaz jim zlomila závislost na platbách pojišťoven. Právě jejich šetření se odrazilo na počtu klientů, který klesl až o 70 procent. Například v září do lázní dříve jezdívalo až 200 lidí, nyní jich bylo kolem čtyř desítek. |
"Část zaměstnanců souhlasila se splátkovým kalendářem, protože nejsme schopni vše nyní vyrovnat," vysvětlil.
Lázně založil přímý konkurent proslulého Vincenze Priessnitze
V to, že lázně nezkrachují, doufá i starosta Lipové–lázní Lubomír Žmolík.
"Ať už se současným majitelem nebo s novým. Musí se udržet už jen proto, že najít práci bude pro propuštěné na Jesenicku velmi složité. Navíc zde pracovaly i manželské páry a sehnat zaměstnání pro oba bude téměř nemožné," uvedl Žmolík.
Úřad práce očekává příval lidí s výpověďmi v ruce v lednu.
"Samozřejmě by bylo ideální, kdyby se do lázní mohli vrátit a v evidenci uchazečů o zaměstnání byli co nejkratší dobu," přiznává šéf jesenické pobočky olomouckého úřadu práce Martin Viterna.
Lázně založil před 184 lety Johann Schroth, který byl přímým konkurentem léčitele Vincenze Priessnitze působícího v jen několik kilometrů vzdáleném Jeseníku. V posledních desetiletích se zaměřovaly na léčbu chronických kožních nemocí, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, metabolických poruch a pohybového aparátu.
