Jiřina Morávková se před devatenácti lety dozvěděla, že má zhoubnou rakovinu lymfatických uzlin. O dva roky později, když jí bylo 43 let, podstoupila v olomoucké fakultní nemocnici jako historicky první pacient transplantaci kostní dřeně. Dnes ji zákeřná nemoc nijak neomezuje, chodí do práce, užívá si pěti vnoučat. Bez zákroku by se jich zřejmě nedožila.
"Když jsem se to dozvěděla, byl to šok, zhroutil se mi svět. Říkala jsem si, že to nemůže být pravda, že se lékaři zmýlili. Pak jsem se s tím postupně naučila žít, ale hlavně jsem začala věřit, že se uzdravím. Lékaři mi říkali, že jsem mladá, že můžu žít i dvacet let. A to ještě v době, kdy se o transplantaci nemluvilo," uvedla Jiřina Morávková, profesí zdravotní sestra.
Jak se později ukázalo, původní odhad lékařů byl chybný. V průběhu léčby vyšlo najevo, že pacientka trpí závažnější formou onemocnění, než se zprvu zdálo.
"Tehdy jsme ještě neměli žádné účinné léky a jedinou možností byla chemoterapie a následná transplantace kostní dřeně. Dnes víme, že bez ní by naděje na přežití paní Morávkové byly pravděpodobně tak tři a půl roku," řekl primář hemato-onkologické kliniky Tomáš Papajík.
Byla úplně první, lékařům ale věřila
První transplantaci kostní dřeně lékaři olomoucké fakultní nemocnice provedli začátkem března 1997. Před tímto datem pacienty posílali do Prahy nebo Plzně.
"O tom, že bych jela na transplantaci do jiné nemocnice, jsem neuvažovala. Věděla jsem, že budu v Olomouci první, lékařům jsem ale věřila. Věřila jsem, že se to podaří," usmála se matka dvou dětí.
Na první transplantaci nevzpomíná sama. "Na to se nezapomíná. Neobešlo se to bez lehkého chvění, ale věřili jsme si. Celý tým byl odborně maximálně připravený," řekl Papajík.
Nejvíce dárců je z Německa
V posledních letech lékaři hematoonkologické kliniky provádějí více než 70 transplantací kostní dřeně ročně. Na konci týdne je čeká tisící zákrok. Provedou ho u mladého muže, otce dvou dětí a rekreačního sportovce, který trpí leukémií.
V první fázi lékaři pacientům transplantovali jejich vlastní krvetvorné buňky, od roku 2004 provádějí i nejsložitější nepříbuzenské transplantace. Dárce nemocnice hledá i v zahraničních registrech. Nejvíce takzvaných štěpů dorazilo do Olomouce z Německa.
"Přivezli jsme štěpy i z Velké Británie, USA, Kanady, Izraele či Švédska," řekl přednosta hemato-onkologické kliniky Karel Indrák.
Doplnil, že transplantace štěpu dává šanci na přežití více než 80 procentům pacientů, u transplantace vlastních krvetvorných buněk je vyšší než 95 procent. Úspěšnost léčby podle lékařů zvyšuje včasné odhalení nemoci a nové léky, díky kterým se některé nemoci již nemusejí léčit transplantací.
"Přesto zůstává spousta chorob, u kterých je transplantace jediným řešením," podotkl Indrák.
V současné době je na celém světě v registrech dárců kostní dřeně asi 24 milionů lidí. Šance najít toho vhodného je mezi 70 a 80 procenty.
