Speciálně pedagogické centrum převedl Olomoucký kraj pod Pedagogicko-psychologickou poradnu v lednu letošního roku, jeho zaměstnanci pak dostali výpověď k poslednímu červenci.
„S klienty jsem v centru pracovala od roku 1998, s některými tedy po celý jejich život. Najednou se naše centrum zrušilo a my jsme tedy předpokládali, že své místo budeme mít i v tom nově otevřeném. Nemáme, nikdo z bývalých zaměstnanců v něm práci nedostal,“ říká psycholožka Markéta Lamačová.
Sama tvrdí, že jedním z důvodů, proč kraj centrum zrušil, mohla být přílišná integrace dětí s postižením do běžných škol.
„Integrace je běžná po celém světě, jen u nás to nefunguje. Problém je ve špatně nastavených pravidlech. S krajskými úředníky jsme bohužel bojovali o každou hodinu ve škole pro naše klienty,“ říká.
Kraj výměnu centra „kus za kus“ vysvětluje dlouhodobou koncepcí.
„Oddělení Speciálního pedagogického centra od bývalých zvláštních škol, dnes základních škol speciálních a praktických, je rovněž reakcí na poptávku změny systému ze strany odborných kruhů. A v neposlední řadě i na kritické připomínky zaměstnanců uvedeného SPC na nevhodné podmínky pro práci s klienty,“ připouští stížnosti bývalých zaměstnanců Miroslav Gajdůšek, vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu.
Šéfku „nového“ centra kritizují propuštění odborníci i rodiče
Propuštění odborníci však navíc společně s rodiči kritizují i výběr vedoucí, která nové centrum dostala na starosti. Šéfkou se stala Ivana Poláková, se kterou dlouhou dobu za původní Speciální pedagogické centrum jednali právě na krajském úřadu, kde působila.
„Paní Poláková se vždy vyjadřovala ve smyslu, že dětem nebudeme dávat asistenty, protože kraj na to nemá peníze. Takový člověk nyní klienty posuzuje a měl by je doporučovat k integraci,“ říká Markéta Jandeková z olomouckého občanského sdružení Jdeme autistům naproti.
Právě děti z rodin, které se v tomto sdružení schází, často asistenta potřebují. Řada rodin podle Jandekové s Ivanou Polákovou dobré zkušenosti nemá.
Jednou z nich je i rodina Erika, čtrnáctiletého autisty z Olomouce, která svůj spor o asistenta s krajským úřadem v uplynulých týdnech dovedla až před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (více o kauze čtěte zde).
„Byla to přímo paní Poláková, kdo se mne po mé stížnosti, že nám nechtějí dát asistenta na doporučený počet hodin, zeptala, zda vážně čekám, že můj syn někdy vystuduje,“ říká Erikova matka Jolana Plisková. Erika přitom k integraci odborníci přímo doporučili a ve škole dnes mezi zdravými dětmi prospívá dobře.
Šéfka kritiku odmítá, v nepřijetí původních lidí problém nevidí
Nová šéfka centra Ivana Poláková se kritice brání a říká, že integraci dětí naopak podporuje.
„Integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol podporuji, pokud je to v zájmu dítěte, jeho dalšího rozvoje a neodporuje základním principům dětské psychologie a speciální pedagogiky,“ říká.
Stejně tak nevidí problém v tom, že usedla ve vedení centra, ani ve faktu, že příležitost pokračovat v práci nedostal žádný z bývalých zaměstnanců.
„Otázka zrušení Speciálního pedagogického centra je v kompetenci Olomouckého kraje. Rozvázání pracovního poměru je v pravomoci zaměstnavatele,“ dodává.
