Lékaři přerovské nemocnice ve spolupráci s profesorem Janem Poulem z brněnské fakultní nemocnice jako vůbec první v republice začali používat teprve dva roky známou metodu kanadských lékařů. Při ní jsou kosti vyztuženy speciálním teleskopickým hřebem, který se pak postupně zvětšuje s tím, jak kost roste.
Zatímco dlouhé kosti první nohy lékaři dívce operovali při dvou různých zákrocích v květnu a červenci, nyní nabyté zkušenosti využili k tomu, že vyztužení stehna i bérce zvládli během jediného zákroku. Dívce tak ušetřili čtvrtý pobyt v nemocnici a především další anestezii a zotavování.
„Hrozilo dvojnásobné riziko vzniku komplikací, díky předchozím zkušenostem jsme si však mohli dovolit provést dvě operace během jednoho zákroku,“ uvedl ortoped a hlavní operatér Karel Ročák.
„Pokud bude rekonvalescence bez komplikací, Veroniku už nečeká žádný další takto náročný výkon. Pouze bude pravidelně docházet na kontroly a s tím, jak bude růst, se budou i hřeby nahrazovat za větší,“ dodal s tím, že přibližně do týdne by dívka mohla být propuštěna do domácího ošetřování.
Dívce hrozily zlomeniny i při svlékání ponožek
Lékaři museli být velmi opatrní, neboť křehké kosti se mohou zlomit jen při pouhém pohybu na kterémkoliv místě a následně může dojít i k poškození nervů, cév, kloubů a v krajním případě by dokonce dívka mohla o končetinu přijít. Kvůli extrémní náchylnosti ke zlomeninám způsobené genetickým onemocněním už jich má za sebou na dvě desítky.
Rizikovou činností pro ni bylo dokonce třeba i obyčejné svlékání ponožky či jízda drncajícím autobusem.
„Když jí jednou sundali sádru, kost se jí zlomila znovu. Je to nepředstavitelné a kdo to nezažil, tak nepochopí. Nemůže chodit a musíte jí vysvětlil, že ji nožky neudrží,“ uvedl dívčin otec.
Zatím ale situace vypadá nadějně a holčička by se na nohy mohla poprvé v životě postavit zhruba za tři měsíce. Musí ovšem ještě podstoupit intenzivní rehabilitace k posílení svalů, které nikdy nemohla naplno využívat. Také se čeká na speciální ortézy, které jí při chůzi budou poskytovat další oporu.
Poté se ve svých sedmi letech bude učit chodit. I nadále ale bude muset být opatrná, neboť riziko zlomeniny bude v jejím případě stále podstatně vyšší než je tomu u zdravých lidí.
Na zpevnění kostí už se v Přerově chystají další dvě děti
Extrémní lomivostí kostí trpí v České republice přibližně dvacet dětí. Kosti nesnesou zatížení a navíc jsou často i kvůli utrpěným zlomeninám zdeformované. Při operacích je proto museli lékaři srovnat, což může znamenat i „nařezat“ kosti na menší části a ty poté na hřeby navléknout.
V přerovské nemocnici už se na stejný zákrok, jaký má má za sebou Veronika Hambálková, chystají další dvě děti - dívka ve stejném věku a tříletý chlapec. Důležitá je ale ochota zdravotních pojišťoven zákroky a hřeby zaplatit. Kompletní náklady na hospitalizaci a operace se například u malé Verunky blíží milionu korun, což by si rodiče dovolit nemohli a běžné pojištění se na to nevztahuje.
Teleskopické hřeby kromě přerovské nemocnice používají i v Praze, kde jde ovšem o jinou metodu.
„Starší typ hřebu používaný na tamní klinice se zavádí do kosti obousměrně, z každého konce kosti. Jeden konec vždy proniká kloubem nebo i několika klouby. Kdybychom použili tuto variantu u Verunky, bylo by tu velké riziko zničení kloubu a bolestí,“ nastínil Ročák unikátnost metody použité v Přerově s využitím nových hřebů.
Ty fungují zjednodušeně řečeno podobně jako teleskopická anténa. Jak kost roste a zvětšuje se, síla růstu postupně roztahuje i hřeb a ten tak nadále poskytuje potřebné zpevnění po celé délce kosti. Jeho průměr se může pohybovat od tří do pěti milimetrů, což je dáno velikostí kosti, do které se umisťuje.
