Podle odborníků jsou klimatické změny nebezpečné zvláště pro nemocné s vleklým plicním onemocněním, protože mohou vyvolat náhlé zhoršení.
„Polétavé částice prachu mohou podle své velikosti dráždit a poškozovat drobné průdušky nebo plicní sklípky,“ vysvětlil Vítězslav Kolek, přednosta kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Při krátkodobé agresivnější expozici vzniká především zánět průdušek spojený s větší tvorbou hlenu. Stav se může projevit kašlem a pocitem obtížnějšího dýchání,“ dodal.
Spojení vlhkého vzduchu s vyšším výskytem škodlivých částic podle něj vytváří situaci, kdy vlivem smogu dojde k porušení slizniční ochrany.
„Usnadní se tak propuknutí virové nebo bakteriální respirační infekce,“ nastínil Kolek.
Ordinace praktických lékařů se rychle plní
Zapravdu mu dává také olomoucká praktická lékařka pro dospělé Sylva Otrubová.
„Přibývá suchých dráždivých kašlů, lidé, kteří mají alergie či astma, mohou mít větší potíže, stejně jako pacienti třeba s chronickou bronchitidou,“ vysvětluje lékařka. Její ordinace se právě na podzim, kdy je situace nejhorší, rychle plní lidmi s respiračními onemocněními.
„Pokud takové problémy začnou lidé mít, neměli by je podceňovat. V lékárně jim poradí, jak s kašlem bojovat. Když se do tří dnů nevyléčí, měli by si raději zajít k lékaři,“ radí Otrubová.
Limity města překračují pravidelně
Problémy mohou být o to horší, že v obou městech není tento stav výjimečný. Limity překračují pravidelně. Například v Prostějově byla roční hranice dnů s nadlimitním množstvím prachu za posledních pět let překročena pokaždé, přičemž v letech 2010 a 2011 se tak stalo dokonce v 67 a 65 dnech.
V Olomouci má Český hydrometeorologický ústav měřicí stanici teprve od roku 2012, ani zde ale od té doby ani jednou nebyla hranice 35 dní dodržena.
„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ shrnul už dříve Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Zaprášené ovzduší ročně zapříčiní tisíce předčasných úmrtí
Poukázal také na zprávu Státního zdravotního ústavu za rok 2013. Podle té znečištění ovzduší prachem v České republice zapříčinilo zhruba 5 200 předčasných úmrtí a 1 900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.
Přitížit se v takovém ovzduší ale může i zdánlivě zdravým lidem. Když v říjnu lékaři z olomoucké fakultní nemocnice na Horním náměstí v Olomouci kontrolovali lidem plíce, zjistili, že každému desátému člověku nefungují tak, jak by měly.
„V Česku trpí každý desátý člověk chronickým onemocněním dýchacích cest, nejčastěji chronickou obstrukční plicní nemocí nebo průduškovým astmatem,“ uvedl Kolek.
„Velká část nemocných ale o své nemoci neví a neléčí se. Přitom včasný záchyt nemoci prudce zvyšuje šance pacienta na vyléčení, případně stabilizaci nemoci. Spirometrie je základním testem, který může onemocnění průdušek odhalit,“ doplnil s tím, že dlouhodobé a opakované zhoršení ovzduší se může spolupodílet na samotném vzniku nemoci a diskutuje se i o vlivu na výskyt bronchiálního astmatu.
