Je půl osmé večer. V rodinném domě manželů Šlamborových ve Skalce na Prostějovsku se svítí a před domem stojí automobil. Po zazvonění je přes tlusté sklo dveří vidět malý psík, který zkoumá, komu se v té zimě chce být venku.
Dveře přichází otevřít prostějovský radní Jaroslav Šlambor. Je v domácím, ve volné košili, takže uvnitř je zatopeno, a má pantofle. Přes rameno mu z útulné chodby nakukuje manželka.
„Co je komu po tom, kde přespávám,“ snaží se následně Šlambor zachránit situaci, když zjišťuje, že MF DNES přišla pouze ověřit, kde doopravdy žije. Doposud totiž tvrdil, že dům ve Skalce je rozestavěný a on tam jen občas přespává.
Realita je však zcela jiná. Dům má novou červenou fasádu, v oknech a na schodech jsou kytky a na dveřích je pověšená vánoční hvězda. Schránka na dopisy má jmenovku Šlamborovi a na domě je i popisné číslo.
Trvalé bydliště má radní nahlášené v synově bytu
Pokud se přitom v souvislosti s volbami liší pravé bydliště od formálně nahlášeného trvalého pobytu, je to podle Ústavního soudu obcházení zákona. Stojí to v nálezu číslo Pl. ÚS 6/11 z května roku 2011, kdy soud řešil případ kandidáta jedné z volebních stran a nájemce bytu v Karlově Studánce, který k trvalému pobytu těsně před volbami přihlásil přes třicítku lidí.
„V situaci, kdy je trvalý pobyt rozhodujícím kritériem pro vznik aktivního i pasivního volebního práva, je třeba pečlivě zkoumat skutečnost, zda přihlášení nebylo účelovým jednáním, tedy jednáním obcházejícím volební zákon. Právo na trvalý pobyt není důvod upřednostnit před právem občanů územního společenství, aby se na jeho samosprávě podíleli pouze ti, kdo do tohoto společenství skutečně patří,“ konstatují ústavní soudci.
Z veřejně dostupných informací v katastru nemovitostí, obchodním a živnostenském rejstříku vyplývá, že ve Skalce jsou Šlamborovi někdy od roku 2012.
„Bydlí zde. Pana Šlambora vídávám, jak tady venčí psa. Letos zde budou myslím už třetí Vánoce,“ potvrdila i jedna ze sousedek. Trvalé bydliště má ovšem Jaroslav Šlambor nahlášené na sídlišti v Prostějově v bytě, který patří jeho synovi.
Bydlet se tam nedá, jen přespávám, tvrdil na zastupitelstvu
Ve Skalce ho však lidé velmi dobře znají. V senátních volbách zde získal polovinu všech hlasů a převálcoval své protikandidáty.
„Pan Šlambor zde nemá trvalé bydliště, ale ano, je to tak dva roky, co zde s manželkou bydlí. Pravidelně se zúčastňuje obecních akcí, takže je tady poměrně známý,“ potvrdil starosta Skalky Antonín Frgal.
Na celou věc okolo Šlambora upozornil opoziční zastupitel Tomáš Blumenstein na posledním jednání zastupitelstva.
„Narazil jsem na něco, co mě dost zarazilo. Doktor Šlambor nebydlí v Prostějově, ale v obci Skalka, kde si s manželkou koupili rodinný dům, a pouze aby mohl kandidovat za město Prostějov, uvádí, že bydlí u svého syna na sídlišti v Prostějově, kde však nespí ani jednu noc. Mně to přišlo divné,“ prohlásil Blumenstein.
„Není to rodinný dům, je to rozestavěná stavba. Stavba není zkolaudována, to znamená, že teoreticky se tam nedá bydlet. Že tam přespávám, je skutečně pravda. Ale přes léto ještě přespávám v Mostkovicích a ještě na chatě v Ptenském Dvorku,“ reagoval na zastupitelstvu Šlambor, který měl na kandidátce pro komunální volby jako bydliště uvedený Prostějov.
Radnímu hrozí i trest za bydlení v nezkolaudované stavbě
Primátor Prostějova Miroslav Pišťák slíbil, že celou věc prověří. „Pokud jde o podnět, který má zpochybnit mandát pana doktora Šlambora, tak se jím pochopitelně budeme zabývat,“ potvrdil Pišťák.
Šlambor je nyní radním Prostějova na plný úvazek a na starosti má evropské dotace. Do koalice na radnici si komunisty a hnutí PéVéčko vybrala vítězná ČSSD.
Kromě zpochybnění mandátu teď Šlamborovi hrozí i problémy se zákonem. Údaje v katastru nemovitostí totiž potvrzují, že dům Jaroslava a Hany Šlamborových ve Skalce je rozestavěnou budovou bez stanoveného způsobu využití. Bydlení v nezkolaudované stavbě je však podle stavebního zákona přestupkem, za který v krajním případě hrozí až milionová pokuta.
