Zaměstnanci Lesů města Olomouce na začátku roku odstraňovali nemocné jasany u obce Březové na Litovelsku. Na jednom z míst ale zanechali takovou spoušť, že si jí nejde nevšimnout a po upozornění návštěvníků lesa se případem začala zabývat také Česká inspekce životní prostředí.
„Zjistili jsme poškození součásti přírody ve zvláště chráněném území pojezdy těžební techniky. Inspektoři to posoudili jako porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Sankce za to může být do výše milion korun,“ uvedla tisková mluvčí inspekce Radka Burketová.
Lesy města Olomouce kácely v lednu a únoru tohoto roku na osmi různých místech o celkové ploše zhruba třiceti hektarů. Tvrdí, že k pracím je donutily okolnosti. V lesním porostu, v němž převažují jasany, se rychle šíří houbové onemocnění, které způsobuje hynutí jasanů. Na začátku roku řada napadených stromů po větších poryvech větru v lese spadla.
„Tyto lesní porosty leží vedle zpevněných lesních komunikací a v lokalitách, ve kterých se pohybuje spousta návštěvníků lesa. Mnoho jasanů bylo vyvráceno právě přes tyto cesty. Z důvodu bezpečnosti lidí jsme byli nuceni situaci okamžitě řešit, abychom především zabránili případnému nebezpečí újmy na zdraví,“ vysvětlil ředitel Lesů města Olomouce David Janásek s tím, že práce podnik konzultoval se správci CHKO.
„Bylo dohodnuto, že práce okamžitě přerušíme, pokud to bude vyžadovat vývoj růstu jarních rostlin, zejména sněženek a bledulí. Toto jsme respektovali, nemůžeme provádět žádné zásahy, které by byly v rozporu se zájmy ochrany přírody,“ doplnil Janásek.
CHKO: Volba byla ohrozit přírodu, nebo životy lidí
O každém kroku dřevorubců skutečně věděla Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Její pracovníci podniku vydali povolení na kácení v územích, kde bylo svolení potřeba, ale společně konzultovali práce i na ostatních místech.
Výsledek kácení v CHKO |
Nikde jinde přitom dřevorubci přírodu nepoškodili. Mimo jiné z toho důvodu, že dřevo stahovali s pomocí koní. Problém nastal u Březové, kde Lesy města Olomouce zřídily skládku dřeva. Místo tu rozbrázdily traktory.
„Když tam dělníci začali pracovat, tak mrzlo. Bohužel půda zůstala zamrzlá jen několik dní. Po konzultaci se mnou se tu práce dokončily i s tím vědomím, že tam možná ne všechno bude úplně v pořádku. To se bohužel nakonec vyplnilo,“ řekl Václav Polášek ze Správy CHKO. Jak tvrdí, volit musel jen ze samých špatných rozhodnutí - buď ohrozit přírodu, nebo životy lidí, kteří vstoupí do lesa.
Správa CHKO ani Lesy města Olomouce nepovažují situaci v lese u Březové za závažnou. Podle Václava Poláška jde o plochu dvacet krát dvacet metrů, která po nezbytných úpravách bude schopná rychlé regenerace.
„Za rok už jenom zasvěcený člověk pozná, že tu byly vyjeté hluboké koleje,“ podotkl Polášek.
Podle Davida Janáska se kácet bude muset dál. „Napadení jasanů je natolik rozsáhlé, že budeme v těchto zásazích pokračovat na podzim i v následujících letech.“
Některé vykácené plochy mají patřit do nové rezervace
Shodou okolností některé z lesních pozemků, na kterých se na začátku roku jasany kácely, jsou na seznamu těch, které chce Správa CHKO od města Olomouce odkoupit. Prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR požádala o prodej celkem 85 hektarů lesa ve zvláště chráněných územích - tedy rezervacích. Z pohledu ochrany přírody jde o ty nejcennější lokality.
Radní už s prodejem souhlasili. „Jde o porosty, které přiléhají k toku řeky Moravy, kde je cílem vyhlášení nové Národní přírodní rezervace Niva řeky Moravy. Cílem CHKO je rozebrat uměle vytvořené kamenné břehy řeky a navrátit korytu jeho původní přírodní charakter,“ objasnil náměstek primátora Aleš Jakubec.
„Majitel, město Olomouc, tak prioritně vychází vstříc zájmům ochrany přírody v místech, kde má z hospodářského hlediska jen velmi omezené možnosti a musel by v budoucnu přijímat další náročná opatření související s jeho ochranou,“ dodal.
Už v roce 2010 koupila Správa CHKO 30 hektarů městských lesů za 10 milionů korun. Loni město za 70 hektarů lesa v Litovelském Pomoraví inkasovalo 20 milionů a výnos z letošního prodeje by měl být 25 milionů korun.
