Při zřízení nízkoemisní zóny by Olomouc pro řidiče starých aut končila na takzvaném vnitřním obchvatu, dál do centra města než za vytížené tepny Velkomoravská, Foerstrova či Dobrovského by se kvůli škodlivinám nedostali.
Počítá s tím studie, v níž se odborníci z Centra dopravního výzkumu vytyčením těchto hranic v Olomouci zabývají. Závěr zní jasně - uvnitř zóny zahrnující střed města a jeho nejbližší okolí by lidé dýchali výrazně čistší vzduch. Ve vzdálenějších částech by se pak situace oproti dnešku nezměnila.
Změnu přitom Olomouc v každém případě potřebuje, limity škodlivin ve vzduchu totiž překračuje opakovaně. Jenže vedení olomoucké radnice zóny zavrhlo, za jednoznačně přínosné řešení je totiž nevidí. Upozorňuje na sporné zákony i chybějící odstavná parkoviště.
Náměstek primátora Aleš Jakubec z TOP 09 sice připouští, že by zóna emise snížila, ovšem podle něj ne zase natolik, aby její finančně a administrativně náročné zavedení stálo za to.
„V některých oblastech by se dokonce mohly některé ukazatele zhoršit,“ upozorňuje Jakubec, pod kterého na magistrátu spadá i odbor životního prostředí.
Možnost vymezit nízkoemisní zónu mají města a obce díky zákonu už od roku 2012. Zjednodušeně řečeno jde o území, do něhož by mohla vjet pouze auta, která nevypouští příliš škodlivin. Ta, která především kvůli svému stáří škodí přírodě více, by do oblasti nemohla. Rozlišená by byla různobarevnými samolepkami.
Olomoučané často vdechují více škodlivin, než povolují limity
Olomouc zavedení zóny zvažovala, hledat recept na zlepšení kvality ovzduší totiž v každém případě musí, neboť město v posledních letech několikrát přidusil polétavý prach. Zdrojem je právě doprava, vedle ní i špatný vzduch z Ostravska či zplodiny z kamen domácností. Olomoučané ve výsledku škodliviny dýchali po delší čas, než dovolují limity a doporučení Světové zdravotnické organizace.
„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ varoval již dříve lékař Miroslav Šuta, odborný konzultant Centra pro životní prostředí a zdraví.
Vznikla tak studie, která případný vznik nízkoemisní zóny v Olomouci řešila. Jedním z autorů byl Jiří Jedlička z brněnského Centra dopravního výzkumu. Stojí si za tím, že vykázání starých aut by podstatné části Olomouce na cestě k čistšímu ovzduší pomohlo.
„Uvnitř vymezené zóny jde o jednoznačný přínos,“ dodává Jedlička. Na druhou stranu však připouští, že v místech, kam by stará auta stále jezdila, by mohla nastat jiná situace.
„Za hranicemi zóny by přínos nemusel být tak jednoznačný. V některých lokalitách se může situace mírně zhoršit, ale není to o tom, že se tam přenesou všechny emise, doprava se rozptýlí. Ovšem důležité je, že se vynesou mimo podstatnou zastavěnou část města,“ míní Jedlička, jenž ve výzkumném centru vede divizi dopravní infrastruktury a životního prostředí.
Dodává, že v celé Olomouci by díky zóně kleslo množství pevných prachových částic, u oxidů dusíku by naopak mohlo celkově dojít k mírnému nárůstu řádově o desetiny až jednotky procent.
„Nízkoemisní zóna není jediné a všespasitelné řešení, naše studie ale prokázala její přínos,“ shrnuje Jedlička.
Radnice chce ovzduší zlepšit vytlačením náklaďáků z centra
Fakt, že město i přesto toto řešení smetlo ze stolu, náměstek Jakubec vysvětluje několika důvody. První podle něj souvisí se zákony, které určují, kdo může navzdory stáří či stavu svého vozu dostat výjimku pro vjezd do zapovězené oblasti.
„Kdyby se šlo do krajnosti, tak máme takový výklad legislativy, že by se výjimka velice těžko nedávala tomu, kdo o ni žádá. Určitě ji musí mít všichni rezidenti. Ale pak také ve skutečnosti kdokoli, kdo řekne, že do zóny potřebuje například kvůli tomu, že tam má lékaře či kohokoli jiného. V podstatě tak povolení musí dostat,“ říká Jakubec.
Má za to, že by se při zavedení zákazu vjezdu pro stará auta musel ve městě nákladně vybudovat i systém odstavných parkovišť.
„Ekonomické náklady by byly opravdu velké,“ doplňuje náměstek. Třetím bodem, jenž by podle něj měl zónu doplňovat, je dobudování obchvatu Olomouce o část zvanou východní tangenta. Její vznik je ale v nedohlednu.
„Důvodů, proč zónu nezavádět, je tolik, že jsme se touto cestou nevydali. Ani žádné jiné město u nás ji zatím nemá,“ uzavírá.
Osvobodit Olomouc od škodlivin z dopravy tak radnice plánuje především přes zákaz vjezdu nákladních aut do centra Olomouce. Jde o vizi, kterou schválilo již předcházející vedení města, to současné určí její konkrétní podobu. Ještě o ní však bude jednat. Mimo jiné i s dopravní policií, jíž se tento plán nelíbí kvůli možnému omezení plynulosti dopravy.
