Ubytovny vznikají úředníkům magistrátu přímo pod rukama. „Sotva totiž odevzdali politikům aktuální zprávu za druhé čtvrtletí roku, pohotový podnikatel otevřel v polovině července další ubytovnu v Tovární ulici,“ popsala mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Někdejší budova Českých drah v blízkosti nádraží byla asi rok zavřená poté, co se odtud vystěhovali nájemníci posledního provozovatele - přerovského podnikatele Pavla Mirgy. Ten mimo jiné nechvalně proslul svým lazaretem v Dluhonské ulici (více o něm i ubytovně čtěte zde).
Novým provozovatelem ubytovny v Tovární ulici je firma Magion Holding, založená koncem května tohoto roku. Její spolumajitelé pocházejí z Karviné.
„Vzhledem k tomu, že objekt už byl jako ubytovna zkolaudován a také tomuto účelu sloužil, nebylo v našich možnostech znovuoživení ubytovny zamezit,“ lituje náměstek primátora Tomáš Navrátil, který má na starosti sociální věci. Nový provozovatel má podle něj od 15. července schválený provozní řád a kapacitu 58 ubytovaných.
„Zároveň zjišťujeme, zda splnil všechny požadavky hasičů a stavebního úřadu. Víme, že předešlý majitel měl v tomto ohledu resty,“ doplnila vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci Marta Šintáková.
V přerovských ubytovnách nyní žije na šest stovek lidí
Ta navíc potvrdila, že v posledních dnech dostala informace o dalších dvou podobných ubytovacích zařízeních na území Přerova. Jejich existenci se s kolegy chystá prověřit.
Už tak přitom ke konci června fungovalo ve městě celkem sedmnáct ubytoven, ve kterých žilo 580 lidí. Útočiště tu má celkem 47 rodin s dětmi. Na konci roku 2013, kdy radnice začala situaci monitorovat, žilo v 19 přerovských ubytovnách 671 osob. Ubytováno tu bylo 84 rodin.
Počet ubytoven neklesl ani po novele zákona o hmotné nouzi, která zpřísnila doplatek na bydlení. Právě na ni řada obcí spoléhala. Úřady práce, které dávky poskytují, podle novely potřebují k poskytnutí doplatku na bydlení souhlas obce.
Podle pozdějšího výkladu ministra vnitra Milana Chovance ale nemusí být nesouhlas obce závazný. Pro města se tak v podstatě nic nezměnilo, což v nich vyvolalo vlnu nesouhlasu včetně ostrého otevřeného dopisu starosty Zábřehu (podrobnosti zde).
Radní: Kvůli nezaměstnanosti se sem stahují zneužívači dávek
V Přerově si teď radnice například neví rady s tím, jak zastavit příliv dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří přicházejí z jiných měst. Manažer prevence kriminality a radní Jiří Kohout tvrdí, že je do Přerova paradoxně přitahuje vysoká nezaměstnanost.
„Pro lidi, kteří se naučili zneužívat výhody sociálních dávek, je město s vysokou nezaměstnaností ideální. Nehrozí jim tady, že je někdo bude posílat do práce,“ prohlásil již dříve Kohout.
Z původně 158 mimopřerovských žije nyní na přerovských ubytovnách 221 lidí z jiných měst. Náměstek primátora Tomáš Navrátil už kvůli tomu jednal i s ředitelkou úřadu práce.
„Apeloval jsem na to, aby příspěvek na bydlení byl - pokud možno - vyplácen pouze lidem s trvalým bydlištěm v Přerově,“ popsal Navrátil.
Jak vyplývá z monitorovací zprávy přerovských magistrátních úředníků, nejvíce lidí, a to 62, žije v Ubytovně Českého červeného kříže, druhou příčku si drží Chemik s 58 ubytovanými a na třetím místě je Azylový dům pro matky s dětmi, kde pobývá 53 ubytovaných.
Lůžko v ubytovně vyjde v průměru na čtyři tisíce korun měsíčně, rodina čítající čtyři lidi „vydá“ za místnost okolo 10 tisíc. Nejvíce, 4 913 korun za osobu, si účtuje ubytovna SP Centrum v Dluhonské ulici, která tvrdí, že poskytuje zázemí pouze mužům. Naopak nejlevnější je Ubytovna Českého červeného kříže, která vyjde jednotlivce na 3 400 korun.
