„Nenávist vůči běžencům, nenávist vůči zodpovědným politikům, nenávist vůči jinak smýšlejícím dosáhla na internetu i na ulicích neúnosné míry. Někteří členové naší společnosti ztratili vzájemný respekt a slušnost. Tyto základní hodnoty sice znějí staromódně, ale jsou nezbytné, pokud má společnost držet pohromadě,“ uvedl konzervativní ministr vnitra Thomas de Maiziére v komentáři pro deník Bild.
Sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel v komentáři pro deník Süddeutsche Zeitung napsal, že se z Pegidy stalo krajně pravicové hnutí. „Pegida se stala zásobníkem xenofobie a prodlouženou a doslova brutalizovanou rukou stran AfD (Alternativa pro Německo) a NPD (Národnědemokratická strana Německa),“ napsal vicekancléř.
„Její představitelé dokonce zpochybňují základy demokracie, když používají hesla (nacistické strany) NSDAP z doby Výmarské republiky a označují naši zemi za ‚demokracii starých stran‘, parlament za ‚žvanírnu vlastizrádců‘ a média za ‚lživý tisk‘,“ uvedl Gabriel.
K odsouzení Pegidy se připojila i předsedkyně nejsilnější opoziční strany Levice Katja Kippingová. „Pegida podporuje společenské klima, ve kterém se daří hnědému teroru a hnědému násilí,“ poukázala na barvu spojovanou s nacismem.
Politici ale zároveň ocenili odpůrce Pegidy, kteří vyšli do drážďanských ulic v podobném počtu jako příznivci hnutí. „Je důležitý signál, že tolik lidí vyšlo na ulici ukázat, že podporují otevřenost vůči světu a demokracii,“ uvedl ministr spravedlnosti Heiko Maas. Podle něj se ukazuje, že představitelé Pegidy nezastupují jediný názor v německé společnosti.
V Drážďanech v pondělí večer demonstrovalo asi 20 000 stoupenců Pegidy a podobný počet odpůrců hnutí, došlo i k potyčkám mezi oběma skupinami (o pondělní demonstraci čtěte zde).
Hořící ubytovny
V Německu v pondělí večer vzplála další ubytovna pro cizince. Oheň zachvátil obytnou budovu v hesenském Gudensbergu, v níž bydleli převážně bulharští a polští dělníci s rodinami. Pět zraněných je ve vážném stavu. Proč začalo hořet, zatím není jasné. Policie nevyloučila ani žhářský útok.
Budova s vysokým podílem dřevěných částí se během požáru zřítila. Hasiči zatím neví, zda se uvnitř domu v okamžiku zřícení ještě někdo nacházel. Pobyt v něm mělo hlášeno 48 lidí a agentura DPA původně hovořila až o čtyřiceti zraněných. Policie nechala z preventivních důvodů vyklidit všechny sousední budovy. Oheň už se ale hasičům podařilo uhasit.
Další ubytovna pro běžence ve úterý nad ránem vyhořela také ve Švédsku. Požár vypukl v areálu nedaleko Munkedalu na jihozápadě země. Zařízení mělo kapacitu pro ubytování až dvacítky lidí. Policie uvedla, že nikdo neutrpěl žádné zranění a že případ vyšetřuje jako možný žhářský útok.
Jde o čtvrtou vyhořelou ubytovnu za týden. Policie dál vyšetřuje podezřelý požár v Onsale, kde o víkendu hořela stará školní budova přeměněná na dočasnou ubytovnu. O několik dní dříve vyhořela ještě další dvě střediska v jižním Švédsku.
Kvůli strachu z možného útoku žhářů oznámilo v pondělí severošvédské město Umeaa, že prozatím nesdělí místo, kde se chystá ubytovat 150 žadatelů o azyl. Policie zase uvedla, že zvýší dohled na azylová střediska.
Švédsko patří spolu s Německem k zemím, která přijímá nejvíce běženců. O azyl zde letos dosud požádalo přes 95 000 lidí.
V Durynsku uhořel uprchlík z Eritreje (6. října 2015):
