Obce získaly od vojáků území, které už nepotřebují. Například Prostějovičky mají nově ve vlastnictví cestu do Křenůvek, půdu dostal také Brodek u Prostějova a Krumsín si zase katastr rozšířil o malebné okolí potoka Osina s několika rybníky.
Převedené lokality ovšem mají dva obyvatele. Ti do loňského Silvestra měli bydliště zapsané ve vojenském újezdu. Státní rejstříky, jako jsou například matrika, katastr a další, ale zpočátku nevěděly, co si s nimi počít. Z jejich pohledu se totiž v systému ztratili.
„Trvalé bydliště jsem měl zapsané jako Březina 8 a po Novém roce jsem si šel do Krumsína a pak na prostějovský magistrát vyřídit nové doklady. Úředníci se na mě chvíli dívali, pak někam telefonovali a nevěděli, co se mnou mají dělat. Zřejmě jsem se ztratil někde v systému. Tak si vzali moje iniciály a poslali mě domů,“ popisuje Ladislav Grossmann, vedoucí střediska Osina Vojenských lesů a statků.
Než byrokratická mašinerie Grossmanna v rejstřících opět objevila, nějakou dobu to trvalo. „Muž bez existence“ měl mezitím jen náhradní papír o své totožnosti. Na standardní občanský nebo řidičský průkaz musel čekat.
„Chtěli jsme ho jen administrativně přestěhovat z vojenského újezdu na náš nový katastr. Na ministerstvu ovšem nevěděli, co s tím, a tak po nás chtěli doklad, na jakém základě to děláme. My jsme se odkazovali na zákon o změně hranic vojenských újezdů,“ popsal zákruty složité byrokracie starosta Krumsína Jaroslav Střelák.
Hodiny a hodiny telefonických hovorů
Do zapeklité situace se pak musela vložit i správa újezdu. „Na centrálním registru došlo k nějakým chybám, které nikdo neuměl vysvětlit. Nakonec jim spadlo i poštovní směrovací číslo na Myslejovice. Kontaktovala jsem všechny možné úřady, na drátě jsme byli čtyři dny a víc už jsme udělat nemohli. Informace neprošly z jednoho systému do druhého,“ objasnila zástupkyně přednosty vojenského újezdu Březina Emília Šebestová.
Nakonec se její úsilí vyplatilo. Do problému se ovšem dostal i druhý obyvatel Březiny, který nově spadal pod Otaslavice.
„O změně trvalého bydliště jsme vedli dlouhé telefonické hovory. Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby těch lidí bylo víc,“ odtušil starosta Otaslavic Marek Hýbl.
Předseda Komise pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel z ministerstva obrany připustil, že situaci v Březině ministerstvo podcenilo.
„My jsme udělali obrovský kus práce u obcí, které nově vznikaly například na Libavé, aby se registry překlopily. O tomto problému slyším poprvé,“ divil se Kazatel.
Armáda po zmenšení omezila vstup do újezdu
Dnes už Ladislav Grossmann z Krumsína nové doklady má. Na byrokratickou mašinerii zapomněl a bere ji s humorem.
„Už jsem trvale přihlášený v Krumsíně, takže jsem v pohodě,“ směje se. Změnu bydliště přitom přivítal.
„Když jsem měl trvalé bydliště v Březině, musel jsem všechno vyřizovat na újezdním úřadu ve Vyškově, což mi zabralo spoustu času a běhání. Teď to mám pět set metrů,“ vysvětlil spokojeně Grossmann.
Vojenský prostor Březina, který leží na Prostějovsku a Vyškovsku, se od Nového roku o něco zmenšil a armáda vyčlenila i tři rozsáhlejší území, kam lidé mohou v pátek odpoledne a o víkendech zcela bez omezení.
Jinak je sem vstup definitivně zakázaný. Správa újezdu už nebude vydávat propustky pro houbaře a výletníky, ale ani pro lidi, kteří bydlí přímo na okraji Březiny nebo zde mají chaty a chalupy. Starostové si u správy újezdu alespoň prosadili rozšíření volných ploch.
„Uděláme to co nejdřív a budeme to s obcemi konzultovat,“ sdělil přednosta vojenského újezdu Březina Radek Malaník. Vladimír Kazatel z ministerstva obrany zároveň slíbil, že nová volně přístupná území budou ve vojenském prostoru vyznačená ještě před začátkem letošních prázdnin.
