„Na řádění bobrů upozornil před časem provozovatel blízké bikrosové dráhy, který nám napsal, že jeden strom už spadl do prostoru dráhy. Místo je navíc vyhlášeným rybářským revírem, takže jsme nechtěli riskovat, že bude někdo zraněn padajícím stromem,“ řekla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Úředníci evidují bobry od loňského podzimu, kdy se na Malých lagunách objevily první okousané stromy.
„Byla jsem tam od té doby už mockrát, ale samotné bobry jsem tam nikdy neviděla. Nemám ani zprávy, že by je někdo jiný na těchto vodních plochách zahlédl. Okusů ale od podzimu neustále přibývá,“ popsala Svatava Doupalová, která má ve městě na starosti lesy a veřejnou zeleň.
Spatřit bobra se zatím nepoštěstilo ani Marku Netopilovi, který chodí na Malé laguny na ryby.
„Jsem tu asi pošesté a bobra jsem zatím neviděl,“ poznamenal muž, který prosedí na břehu celé hodiny.
Bobry lákají vrby a osiky, měkké dřevo milují
Kromě rybářů chodí na Malé laguny hodně lidí na procházku, i když přístup do této přírodní památky není upravený. Jsou tu pouze vyšlapané chodníky.
Na lagunách řádí bobři |
„Rozmístili jsme tam výstražné tabulky, že hrozí nebezpečí. Návštěvníci si musejí dávat pozor nebo se této lokalitě raději vyhnout,“ upozornila Doupalová.
Podle Jiřího Šafáře ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví lákají bobry na přerovských lagunách vrbové a osikové porosty.
„Jsou to měkké dřeviny, které bobr miluje. I když stromy jsou pro něj až druhořadá záležitost. V průběhu vegetační sezony je schopný konzumovat jakékoliv rostliny, které se v okolí vodního toku vyskytují,“ upřesnil zoolog.
Kolik bobrů na lagunách žije zatím není jasné
Záhadou zůstává, kolik bobrů se na lagunách usadilo. I přes velké množství ohlodaných či skácených stromů je totiž podle Šafáře klidně možné, že na území přírodní památky se zabydlel pouze jedinec.
„Máme zkušenost, že kácecí projevy jsou daleko výraznější u mladých zvířat, která obsadí novou lokalitu,“ podotkl Šafář.
Přestože v samotném Přerově se bobr objevil poprvé, na Bečvě je tento hlodavec doma už řadu let. Na Přerovsku podle Jiřího Šafáře žije asi stovka bobrů, nejvíc v oblasti soutoku Bečvy s Moravou, tedy na Tovačovsku a Kojetínsku.
Bobr evropský do moravské krajiny patřil od nepaměti. Lidé jej ale už dvakrát vyhubili. Lovili jej kvůli kožešině nebo masu, které se považovalo za postní jídlo. Později se na bobra pořádaly hony jako na škůdce vodních děl. Naposledy vymizel z přírody v roce 1885.
Dnešní bobři jsou potomky zvířat, která v 90. letech do krajiny vracel ekolog Otakar Štěrba s kolegy. V letech 1991 a 1992 v Litovelském Pomoraví vysadili dvacet bobrů evropských ze severovýchodního Polska.
Problémy mají hlavně vodohospodáři a rybáři
Návrat bobra do přírody však není bezproblémový. Škody, které nejčastěji stavbou nor a hrází způsobují, jdou ročně do milionů korun.
Největší problémy s nimi mají vodohospodáři a rybáři. Loni například Povodí Moravy řešilo havarijní situaci na Tovačovských jezerech, kde se kvůli opuštěné bobří noře protrhl břeh řeky Blaty. Bobři také narušili cyklostezku u Lipníka nad Bečvou.
V minulosti pak tato zvířata připravila horké chvilky také obyvatelům olomoucké čtvrti Nemilany. Bobři totiž postavili hráz na říčce Nemilance tak nešťastně, že lidem začala stoupat voda ve sklepích.
