Zámecký areál, jehož ztrátu si starosta Velkého Týnce neumí představit, pozemky za zhruba dva miliony v Hustopečích nad Bečvou, pole ve Vřesovicích na Prostějovsku či dvacet hektarů sadů a luk v Nové Hradečné. To je poslední majetek, který chce v kraji skrze majetkové vyrovnání získat Arcibiskupství olomoucké.
Samotné restituce tu ale ještě nezačaly. Soudy musí u čtveřice obcí nejprve vyřešit církevní žaloby na určení vlastníka.
„Byly podány na obce Hustopeče nad Bečvou, Nová Hradečná, Velký Týnec a Vřesovice,“ potvrdil Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
Příčina žalob sahá k letopočtu 1991. Dva roky po sametové revoluci začal platit takzvaný blokační paragraf. Vztahoval se k někdejšímu církevnímu majetku, který řadě náboženských organizací vzal stát po komunistickém puči v roce 1948.
„Tento zákon předjímal, že se v budoucnu bude situace bývalého církevního majetku řešit. Příslušný paragraf jej zablokoval a zmiňoval se o tom, že se s tímto majetkem do doby, než se vše vyřeší, nesmí nijak nakládat,“ přibližuje Gračka. U žalovaných obcí je ale arcibiskupství přesvědčeno, že blokační paragraf byl někdy po roce 1991 porušen.
„V těchto čtyřech případech byl majetek převeden na dané obce. Napadáme toto převedení,“ podotýká mluvčí.
Neplatnost převodu na obce by otevřela cestu pro restituce
Přímo o vrácení tu proto církev ještě požádat nemohla. Bývalý majetek jí v rámci restitucí smí vracet jen stát. Podané žaloby na určení vlastníka jsou tak de facto jen předstupněm pro restituce.
Velkotýnecký zámecký areál |
„Chceme, aby soud rozhodl, zda tu právoplatným majitelem nemá být stát. Pokud rozhodne, jak předpokládáme, tak by stát byl povinen nám tento majetek vydat v rámci běžného procesu restitucí,“ doplňuje Gračka.
Celkově už podle něj v Olomouckém kraji restituce na řadě jiných míst pro arcibiskupství skončily. Obecně to ale neznamená jejich úplný konec. O majetkové vyrovnání v regionu žádaly i jiné církve či řády. Samotné arcibiskupství teď už jen čeká na vydání rozsáhlých lesů na Jesenicku.
„To se ale neřeší soudně. A pak už to jsou skutečně jen tyto čtyři případy. K převodům majetku - z našeho pohledu neoprávněným - tady nedocházelo v takové míře,“ srovnává mluvčí. Má za to, že i na území zažalovaných obcí církev uspěje.
„Jsme si jisti a máme písemné doklady, že tento majetek byl v roce 1948 církevní. Problém je, že mezitím změnil majitele. Teď tedy žalujeme kroky po roce 1991,“ shrnuje Gračka.
Nevíme, co bychom bez zámku dělali, zní z Velkého Týnce
Konkrétně ve Velkém Týnci na Olomoucku má arcibiskupství zájem o zámek a přilehlý areál. Starosta Petr Hanuška je ale přesvědčen, že před téměř 70 lety nebyl zestátněn.
„Opravdu se domnívám, že existuje dokument, který říká, že tehdy došlo ke směně. A to tohoto areálu, jenž byl zdevastovaný, za pozemky. Takže to nepodléhalo automatickému zestátnění z roku 1948. Metropolitní kapitula si ale myslí něco jiného,“ říká Hanuška.
Možnost, že by Velký Týnec o zámecký areál přišel, si nedovede představit. Na zámku sídlí obecní úřad, jeho okolí slouží jako zázemí pro všechny kulturní akce.
„Kdybychom měli o areál přijít, nevím, kde je budeme dělat. U nás neexistuje jiné adekvátní místo,“ popisuje Hanuška. Informaci, že by se soud žalobou na Velký Týnec už začal zabývat, ještě nemá.
Nová Hradečná první kolo u soudu vyhrála
Naopak první stání už za sebou má Nová Hradečná na Olomoucku. Jde tu o zhruba dvacet hektarů sadů a luk. Podle starosty Tomáše Müllera obec napoprvé nad arcibiskupstvím vyhrála.
„Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu,“ uvádí. Tento týden dostal informaci, že se církev odvolala.
Nerozhodnutá zatím zůstává žaloba podaná loni na městys Hustopeče nad Bečvou na Přerovsku. Arcibiskupství tu má zájem o pole a louky v hodnotě do zhruba dvou milionů.
„Další jednání soudu bude pravděpodobně do měsíce,“ upřesňuje starostka Júlia Vozáková.
Na verdikt čekají také v obci Vřesovice na Prostějovsku. Tady je ve hře malý kousek pole o rozloze kolem půl hektaru.
