Olomoucká univerzita skončila na 494. místě a oproti loňskému roku si tak v celkovém srovnání o 21 míst pohoršila. Podle zástupců školy byla ovšem v letošním žebříčku výrazně vyšší konkurence.
„Oproti loňskému roku v hodnocení přibylo 250 univerzit. Postavení Univerzity Palackého lze tedy v tomto kontextu vnímat jako stabilní. Ačkoli v globálním žebříčku o pár míst klesla, stále se držíme v prestižní první pětistovce. V republikovém srovnání jsme si pak o jednu pozici polepšili,“ uvedla vedoucí referátu podpory strategie UP Zuzana Polanská.
Druhé místo v rámci českých škol totiž neudrželo České vysoké učení technické, které se propadlo z celkové 399. na 535. příčku. Jedničkou naopak i nadále zůstává Univerzita Karlova, která si dokonce o tři místa polepšila a skončila na 201. pozici. Vítězem srovnání se stala Harvardova univerzita před Massachusettským technologickým institutem a Stanfordovou univerzitou.
V některých oborech se přitom olomoučtí vědci dokonce dostali ještě blíž k širší světové špičce - v botanice a zoologii dosáhli na 157. místo, v chemii na 297. příčku a ve fyzice jim patří 314. pozice.
„Hodnocení vzniká na základě 12 kritérií, oproti předchozímu ročníku se pozměnila skladba sledovaných indikátorů. Nově je zohledňováno zastoupení v rámci jednoho procenta nejcitovanějších prací v daném oboru, naopak byly vypuštěny indikátory týkající se počtu doktorandů. Součástí posuzování je i vědecká reputace univerzit,“ shrnula Polanská.
Z tuzemských univerzit se do tisícovky nejlepších dostaly ještě Masarykova univerzita (598.), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (850.) a Vysoké učení technické (977.).
