Radní nechali zpracovat studii, jenže vzápětí je překvapily náklady, které by stavba a provoz „padesátky“ vyžadovaly. Do hry proto obratem vrátili i pětadvacetimetrový bazén.
„Základní otázka je nyní ta, jestli chceme bazén pro sportovce, nebo pro širokou veřejnost a sportovce,“ řekla primátorka Alena Rašková.
Proti tomu se však ihned postavila část veřejnosti a vznikla petice, která podporuje stavbu padesátimetrového bazénu. V petičním výboru je mimo jiné opoziční zastupitel za TOP 09 a trenér plavání mládeže Aleš Matyášek.
„Jsme si vědomi, že při přípravě projektu je nutné zvažovat ekonomické aspekty, ty ale musí být podřízeny rozumné vizi, která povede k rozvoji plaveckého sportu všech kategorií, a nikoli k útlumu. Plavecké aktivity jsou významným faktorem pro zdravý vývoj dětí a zdravý život každého občana v každém věku,“ stojí v petici, která má aktuálně 380 podpisů.
Petice prosazuje vodní stánek, který by se stal součástí stávajícího venkovního akvaparku a v létě by s ním byl propojený. Podle Matyáška by nejlépe vyhovoval bazén o rozměrech padesát a pětadvacet metrů.
„Tato varianta umožňuje dělení na 50 metrů a 10 drah nebo 25 metrů a 20 drah, a tím také nejlepší variabilitu a schopnost přizpůsobit plavecký bazén nejrůznějším potřebám veřejnosti, výuky plavání, rehabilitace, kondičního a sportovního tréninku,“ argumentuje.
Pětadvacetimetrový bazén by vyšel o 75 milionů levněji
Radnice ale tak nadšená není. Politici se v posledních týdnech byli podívat na bazény nebo vodní centra v Přerově, Uherském Hradišti, Pardubicích, Plzni nebo Opavě a nechali si vypracovat studii od specializované firmy.
„Je to otázka ceny a ekonomiky provozu. Podle toho, co jsme zjistili, jsou náklady na padesátimetrový bazén asi třikrát vyšší než na pětadvacítku. Technologie jsou mnohem objemnější, vyžadují více energií a například také více chemikálií. Musíme se proto mezi oběma variantami rozhodnout,“ prohlásil náměstek primátorky Zdeněk Fišer.
Podle něho by padesátimetrový bazén s wellness přišel zhruba na 400 milionů korun, které město nemá a muselo by si je půjčit. Při desetiletém splácení je to bez započítání úroků ročně 40 milionů plus 10 milionů doplatek na provoz. Pětadvacítka by naproti tomu přišla o 75 milionů levněji, přičemž wellness centrum by mělo náklady na provoz pokrýt.
„Funguje to tak v Uherském Hradišti, kde je zisk devět milionů ročně. Zejména o víkendech wellness vydělává. Dávat 50, nebo pouze pár milionů ročně je velký rozdíl,“ naznačil náměstek Fišer.
Dosluhující lázně stojí město pět milionů ročně
Minimálně část Prostějovanů si ovšem přeje velký bazén. „Když už se za 200 milionů postavil pomník jménem akvapark, který by normálně bez bratříčkování firem stál půlku, tak ať aspoň máme normální plavecký bazén. A může to být klidně další pomník, ale hlavně ať to má smysl,“ podpořil padesátku například Pavel Kovář z Prostějova.
Narážel na skutečnost, že prostějovský akvapark stavěla firma tehdejšího radního města a další firma napojená na tehdejší ODS. Město za to dokonce dostalo pokutu od antimonopolního úřadu, protože obešlo zákon o veřejných zakázkách.
Stávající městské lázně se v Prostějově otevřely začátkem roku 1962. Pětadvacetimetrový bazén, saunu a páru si obyvatelé oblíbili kvůli poloze v centru města. Lázně každoročně navštíví až 110 tisíc lidí. Na provoz město doplácí pět milionů ročně.
„Od revoluce byla budova třikrát rekonstruována. Technologie je bohužel poplatná své době a v objektu kondenzuje vlhkost. Lázně jedou silou vůle a je jen otázkou času, kdy se objeví nějaká velká investice a bazén přestane fungovat,“ tvrdí ovšem Fišer.
