Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ortoped z Jesenicka učil i Masaryka, Nobelova cenu mu unikla o jediný hlas

  12:53aktualizováno  12:53
Narodil se na severu Jesenicka, vypracoval se ale v jednoho ze zakladatelů moderní ortopedické chirurgie, který nejtěsnějším výsledkem nezískal Nobelovu cenu. Kromě toho se Adolf Lorenz mimo jiné setkal s tehdejším prezidentem USA Theodorem Rooseveltem a mezi jeho žáky patřil krátce třeba také budoucí prezident Masaryk.

Lékař Adolf Lorenz, rodák z Vidnavy na Jesenicku, který se stal jedním ze zakladatelů moderní ortopedické chirurgie. Jen těsně ho minula Nobelova cena. | foto: The World’s Work, 1922

Lorenz se narodil ve Weidenau, dnešní Vidnavě, v dubnu roku 1854 do rodiny hostinského a sedláře Johanna Lorenze a jeho ženy Agnes, která pocházela ze statkářského roku. Po základní škole zamířil díky bratrovi své matky, který byl benediktinským mnichem, do rakouského Gratze, kde se začal učit v oboru obchod se smíšeným zbožím.

Obchodníkem se ale Lorenz nevyučil, záhy totiž odešel na gymnázium při benediktinském klášteře ve městě Lavanttal, odkud pak zamířil na vyšší střední školu v Klagenfurtu. Po ní už jeho kroky vedly na lékařskou fakultu vídeňské univerzity. Na své alma mater mladý lékař několik let setrval i po studiích jako asistent.

„Zajímavou epizodou z jeho asistentského působení na univerzitě je skutečnost, že po krátkou dobu učil také budoucího prezidenta Masaryka, který se jako filozof zajímal o anatomii a navštěvoval Lorenzův kurz,“ píše v Kulturní revue Olomouckého kraje Matěj Matela, který se zaměřuje na osudy významných osobností severní Moravy a Slezska.

Sám Lorenz po letech vzpomínal na to, jak se Masaryk na poslední hodině na pitevně přemohl a rozhodl se vyzkoušet si práci patologa, přičemž se mu podařilo přeříznout „dva důležité nervy, velkou tepnu a několik šlach“.

Oboru se začal věnovat kvůli alergii na dezinfekční prostředek

K ortopedii se začínající chirurg z Vidnavy dostal náhodou. Na konci předminulého století lékaři operovali bez ochranných rukavic a jako dezinfekční prostředek používali agresivní roztok z kyseliny karbolové. Lorenz měl na roztok alergii, která mu znemožnila operovat, a to až do vynálezu gumových rukavic.

Na doporučení svého učitele se zaměřil na ortopedii, která tehdy ještě byla v plenkách. Jeho zájem směřoval především k léčbě vrozených dysplazií kyčelního kloubu, skoliózy páteře, deformací končetin a celkově abnormalit lidské kostry, zejména pak u malých dětí, a to bez nutnosti pacienta operovat. Položil základ metodám novodobé fixace, terapie pomocí speciálních korzetů i moderních ortopedických lůžek.

Největší slávy se Lorenz dočkal v roce 1902, kdy na pozvání amerického milionáře Jonathana Ogdena Armoura odjel do Spojených států, aby se pokusil vyléčit jeho dceru. V Americe nakonec absolvoval i úspěšné turné, na kterém prezentoval své léčebné metody.

„Pomyslným vrcholem jeho triumfální pouti napříč USA bylo přijetí prezidentem Theodorem Rooseveltem v Bílém domě,“ uvádí Matela.

Nobelova cenu mu unikla, o 50 let později ji získal syn

V roce 1923 byl spoluzakladatel ortopedie nominován na Nobelovu cenu. Rozdílem pouhého jednoho hlasu mu však unikla. Jeho rod se ale nakonec Nobelovy ceny dočkal, o 50 let později ji totiž obdržel Adolfův syn Konrád, který je zakladatelem moderní etologie. Toho se ovšem rodák z Vidnavy nedožil, zemřel v únoru 1946 v rakouském Altenbergu.

S rodnou Vidnavou Lorenz nebyl dlouho v kontaktu. Navštívil ji až 11 let před smrtí, kdy se ve městě zúčastnil odhalení své pamětní desky, která je dodnes umístěná na zdi Domu pokojného stáří sv. Hedviky.

Svou přítomnost na slavnostním aktu prý okomentoval s humorem sobě vlastním, když prohlásil, že tak činí zejména proto, „aby se na něj nezapomnělo, když už na něj všichni zapomenou“.

V zapomenutí ovšem neupadl. „Svojí celoživotní nezdolnou pílí, a zejména pak díky tisícům těch, kterým jeho ortopedické techniky pomohly a pomáhají, si Lorenz vybudoval ten nejpevnější pomník, jakého se člověku může dostat. Když se v roce 1912 stala ortopedie samostatným lékařským oborem, jednu z největších zásluh na tom nesl právě tento stále usměvavý doktor s bílým plnovousem, rodák z podhůří Jeseníků,“ shrnul Matela.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.