Olomouc patří mezi ta kouzelná města políbená historií i geniem loci, ve kterých si také rodáci mohou snadno připadat jako turisté. Stačí se nechat unášet klikatými uličkami jako had za potravou. Třeba když půvabnou Kozí ulicí dojdete na malebné Dolní náměstí, posadíte se na zahrádku jedné z mnoha kaváren s výhledem na mariánský sloup, jenž se tyčí mezi Neptunovou a Jupiterovou kašnou, snad aby se bojovně vyhlížející sochy do sebe nepustily.
Dívám se na ten obraz - pokolikáté už jako na výletě, a přece doma? - a pokaždé si pod uměleckými díly představím jiný příběh. Teď mě napadá: komu by asi fandil Neptun?
Uprostřed kašny je na čtyřech pilířích na nízkém podstavci sousoší. Tvoří ho poprsí čtyř vzpínajících se mořských koní, mezi nimiž na skalisku stojí socha rozkročeného a dopředu nakloněného Neptuna. Starořímský bůh vodstva, vládce moří, drží v rukou proti vodě obrácený trojzubec. Počkat, trojzubec? No jasně, fandil by fotbalové Sigmě! Má přece na dresu Neptunův trojzubec, neboť si ho do loga dal její sponzor.
A Jupiter? Bůh hromů a blesků má u nohou orla s rozepjatými křídly. Ve zvednuté pravé ruce drží svazek blesků. S vykročenou pravou nohou a levou rukou opřenou v pase přidržuje přes celé tělo přehozený bohatě řasený plášť. Dobře, orel není kohout, ale fantazie mi je lehce dovolí zaměnit. Tím spíš, že hokejoví kohouti letos v extralize šlehali hromy blesky a překvapivě doletěli až do čtvrtfinále. Na play-off se šlo v Olomouci po dvaceti letech.
„Jsou to borci a dělají nám velkou radost,“ říká číšník, když mi donese presso. V očích má při tom jiskřičky, s takovým zanícením vypráví. Ví, že nejsem turista a že mám v popisu práce popisovat práci kohoutů i sigmáků. „Zato ty kopačky... To je bída. Chápete to? Oni snad tu první ligu ani hrát nechtějí. Chybí jim srdce! Na rozdíl od hokejistů.“
Usrknu horkou kávu.
Tak srdce... Srdce do toho netahat, prosím!
Nechci, aby se do sebe Neptun s Jupiterem pustili. Mariánský sloup to rovněž nechce, ale stín hází právě na Neptuna. I naoko pobouřený kavárník mě přinutí přemítat: je Olomouc fotbalovým, nebo hokejovým městem?
Fotbal ve městě je momentálně ve stínu hokeje.
Promiň, Neptune!
Je důležité však zdůraznit slůvko momentálně, neboť dlouhodobě je to přesně opačně. Hokejová extraliga v Olomouci chyběla 17 let, teď se tu hraje teprve druhým rokem.
Olomoucký kouč Zdeněk Venera udává pokyny svým svěřencům.
Sigma zase 30 roků nepřetržitě působila v nejvyšší soutěži, nadchla jízdou v evropských pohárech, kde se postavila do cesty gigantům Realu Madrid, Juventusu Turín, Olympique Marseille, vyřadila Hamburk, Dortmund a Fenerbahce Istanbul potupila sedmigólovým výpraskem, až se divím, že legendární trenér Karel Brückner nemá po boku Neptuna sochu.
Naopak divit se nejde číšníkovi ani dalším fanouškům, že si jaksi při vší nostalgii neumí zvyknout, že sigmáci vyklízí strmě pozice, že před dvěma roky potupně sestoupili po 30 letech z první ligy, a že i když ihned postoupili zpět, trčí 7 kol před koncem na předposledním čili zase sestupovém místě. Copak už je Olomouc na úrovni Hradce Králové, Českých Budějovic a jiných týmů, které mezi první a druhou ligou hrají jojo, a odchovance, pokud je o ně vůbec zájem, prodá lacino klubům z horní poloviny tabulky, donedávna konkurenci?
Přitom po návratu mezi ligovou elitu spolumajitel Sigmy Josef Lébr prohlásil: „Uvědomili jsme si, co pro nás první liga znamená. Už s ní nesmíme hazardovat.“
Avšak prozíravě dodal: „Co mě poučila minulost, i ta sestupová - cíle jsou jedna věc, ale pak trocha sportovního štěstí a zranění jsou aspekty, které když se nasčítají, tak to může vypadat na pohárové umístění, nebo naopak totální propadák.“ Zatím to spíše vypadá na ten propadák... „Je to takové zvláštní, když se postoupí a znovu se hraje o sestup. Čekal jsem, že Sigma určitě o sestup hrát nebude,“ mrzí hráčskou legendu Oldřicha Machalu.
Zvláštní je i to, že o záchranu hraje ve druhé lize také olomoucký B-tým a v celostátní lize vyhlášený olomoucký starší dorost.
Sigma vychovala a dál vychovává řadu českých reprezentantů, nejslavnější z nich, Tomáš Ujfaluši, kapitánoval i Atléticu Madrid. Také Morávka dala světu znamenité hráče: Jiřího Hudlera hrajícího NHL na Floridě po boku Jágra, v mládežnické kategorii Olomouce se zdokonaloval centr Bostonu David Krejčí. Uznání českých fanoušků si získala i legendární formace Kratěna-Broš-Tomajko.
Posledně jmenovaný na konci loňského roku klub prostřednictvím rychle založené firmy překvapivě koupil od další olomoucké ikony Jiřího Dopity. Pokud je skutečným majitelem a nikoli jen tváří skupiny podnikatelů za ním, jak se v zákulisí spekuluje, je snad Mora v dobrých rukou. „Všechno pokračuje dál, jak běželo předtím. Samozřejmě přijít o osobnost Jiřího Dopity je ztráta, ale je to jeho rozhodnutí, je to pryč a těžko se k tomu vracet. Pokud chceme něco dělat, museli jsme se s tím srovnat,“ říká generální manažer klubu Erik Fürst.
Hokej i fotbal v Olomouci mají být na co hrdé: kohouti na první titul pro samostatného českého mistra, fotbalisté na zmiňované evropské souboje i trofej za vítězství v českém poháru. Pravda, ten titul mohou hokejistům závidět. Nikoliv však to, co následovalo: finanční krach, prodej extraligové licence a pád na dno.
Až s příchodem majitele Dopity začala dlouhá a složitá cesta zpátky, která zatím vyvrcholila čtvrtfinálovou účastí. Paradoxně už u ní Dopita nebyl, kvůli četným sporům s předsedou občanského sdružení HC Olomouc Bohdanem Nerušilem. Policie prošetřovala sérii trestních oznámení, údajné finanční machinace v klubu. A na nic nepřišla. Ale olympijskému vítězi z Nagana aféry sebraly chuť pokračovat. „V Olomouci to fanoušci vzali. Myslím si, že lidé mohou být vděční, že jsem hokej začal dělat, protože by teď na extraligu asi nechodili,“ odpovídal Dopita v on-line rozhovoru na klubovém webu Třince. „Nikdy jsem s fanoušky neměl problém. Na slušný dotaz vždy slušně odpovím. Nekomunikuji pouze s některými novináři.“ Třeba se mnou...
Na otázky týkající se prodeje Olomouce, případně kauz, už neodpovídá. Když jsme v MF DNES psali o policejním vyšetřování údajné předražené rekonstrukce zimního stadionu, nedostal jsem novinářskou akreditaci na zápasy kohoutů. Celé tři sezony.
Úspěchy, aféry i pády
Kauzám se nevyhnul ani fotbal. Za korupční musel tehdejší brankář Sigmy Petr Drobisz před soud. Odešel bez trestu, ačkoli soudce Vašků v rozsudku vinu Sigmy konstatoval, Drobiszovi se však nepodařilo prokázat, že úplatek předával.
Že je aféra sedm let stará jen dějepisem? Kdepak, z následků se klub sbírá dodnes. Plahočení u dna ligové tabulky je jedním z nich. Tehdy začal kolosální pád Olomouce z pozice štiky ligy. U soudu se pralo prádlo na veřejnosti, proti klubu vypovídal jeho dlouholetý funkcionář Jiří Kubíček. Ač svéráz, co nikdy nedovedl Sigmu až za titulem, chybí jí minimálně jeho vliv ve fotbalovém zákulisí, kde je Olomouc slabá. Po kauze s vykupováním hráčů, kterou popsala MF DNES, zase přímo na radnici oznámil rezignaci Kubíčkův dlouholetý souputník v čele klubu Jaromír Gajda. No, rezignaci...
Nadále je v dozorčí radě. Sigma také propásla možnost vyvětrat a pustit dovnitř svěží vítr, když nevyužila nabídky na pomoc od signatářů veřejné výzvy Spojme síly pro Sigmu, za kterou stál i Ujfaluši s další legendou modrých Pavlem Hapalem.
Jestliže fotbal může závidět hokeji titul, hokej pak fotbalu krásný stadion. Andrův je nádherný, moderní. Zčásti zaplacen z dotací, ale také z prodeje hráčů.
Zato zimák v Hynaisově ulici je oděn do šatu trhana. Přezdívka plecharéna zní ještě milosrdně. Zimní stadion patří městu čili i ostuda patří jen jemu. Příznivci kohoutů politikům vyčítají vybudování ztrátového akvaparku. Kolik bylo předvolebních slibů, kolik bylo povedených vizualizací moderní haly (ve které nefouká a nemrzne)...
„Je to nebe a dudy. Už na první pohled - krásně opravený Andrův stadion, i díky dotaci několika desítek milionů, a na druhé straně plecharéna,“ srovnává Martin Rak, jenž dříve pracoval jako marketingový manažer Sigmy a po postupu do extraligy pak ve stejné funkci pomáhal i Moře. „Když jsem do hokeje přišel, neexistovala marketingová strategie. Když jsem před patnácti lety začínal na Sigmě, měl jsem od Jirky Kubíčka základ, na kterém se dalo stavět. V hokeji nebylo nic, ale udělal se velký kus práce,“ ocenil i Maria Cartelliho, s nímž se na marketing v hokeji - budování vztahu se sponzory a fanoušky - vrhl. Oba po této sezoně na vlastní žádost v klubu skončili.
Nedá se však říct, že by se město k hokeji chovalo macešsky. Právě naopak. Radnice v minulosti uzavřela smlouvu o pronájmu zimního stadionu hokejovému klubu za velmi neobvyklých podmínek. Za symbolickou tisícikorunu bez daně ročně má Mora k užívání stadion, ale jako bonus do jeho pokladny proudí i veškeré příjmy, které „zimák“ dokáže generovat - nájemné z restaurace, prodejních automatů, zisky z veřejného bruslení či peníze za pronájem haly na koncerty. Ročně jsou to až miliony korun, jak informovala MF DNES. Město plánuje pronájem změnit do obvyklejší podoby. Pokud ale bude chtít vzniklou díru v rozpočtu klubu zalepit, cestu si najde - třeba formou reklamy.
Víc než zastaralý zimák olomoucký hokej trápí jediná ledová plocha, která slouží i veřejnosti. Program je nahuštěný a mladí hokejisté tím trpí. „Vše má svůj vývoj, ale nikdy nebudeme mít takovou mládež jako kluby, které mají dvě nebo tři ledové plochy. S tou naší jednou musí vždy být něco ošizeno,“ mrzí Fürsta.
Kdo kupodivu netrpí, jsou fanoušci. Na zimu si už zvykli jako na plané sliby politiků, zato na extraligu si zvykají pozvolna v tom smyslu, že si ji hýčkají a váží. Svou Morávku podporují na maximum; pětiapůltisícový stánek několikrát za sezonu vyprodají. Když hokejisté v první domácím zápase v play-off po 20 letech proti Plzni prohrávali 1:8, diváci skandovali, dělali mexické vlny a zpívali: Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo... „Krásné překvapení,“ nechápal trenér Zdeněk Venera, jenž v extralize vedl týmy s nejpočetnější fanouškovskou podporou - Brno a Pardubice. „Tady je zatím očekávání skromnější, lidé jsou vděční za jakoukoli výhru, kvalitní výkon, a to je dobře. Ještě nejsou zmlsaní, nároční.“
Na rozdíl od fotbalových fanoušků, kteří patří v lize k těm náročnějším. Věční křiklouni na západní tribuně jsou už u hráčů pověstní. „Hlad po hokeji je větší, fanoušek fotbalu byl namlsaný, hrávali jsme víceméně pravidelně poháry, víceméně pravidelně tu hrál nároďák,“ dodává Rak.
Na dluh!
Sigma patří mezi české kluby, které sice hráče nepřeplácí, ale zase jim výplatu posílá včas. Jenže nemusí to zůstat samozřejmostí. Ztráta v jejím hospodaření se v roce 2014/2015 zvýšila z 6,6 milionu na 26,2 milionu korun. A ztrátová je už pět let po sobě. Na konci účetního roku 2014/2015 měla z předchozího období nahromaděnou ztrátu 98 milionů korun. Chod Sigmy byl v účetním roce 2014/2015 zajištěn pomocí peněz získaných v roce předchozím a díky půjčkám. Klub evidoval půjčky 57 milionů korun, přičemž 41 milionů od jeho majoritního akcionáře, podnikatele Lébra.
Zhruba třetinu akcií klubu, jehož základní kapitál činí 273,5 milionu korun, vlastní město a přibližně stejným akciovým podílem disponuje Lébr i spolek SK Olomouc Sigma MŽ. Radnice se na půjčkách nepodílela, v předchozích letech ale vložila několik milionů do navýšení základního kapitálu společnosti.
Sigma s Morou (která nemá v zádech tak bohatého spolumajitele, ale bohatého sponzora, podnikatele Josefa Endla) zápasí, jen pokud jde o sponzory. „Sigma a Mora spolu mohou přežít, ale musí se podělit o jeden balík,“ tvrdí Rak.
Fanoušky si ovšem závidět nemusí. Na Sigmu chodí v průměru 4 650 diváků, také na hokej vyráží přes čtyři tisíce lidí na zápas.
Ačkoli se oba kotle moc nekamarádí, olomoucký fanda, včetně číšníka z kavárny, si zajde na Morávku i fotbalisty. Jen domů teď většinou odcházel odlišně naladěný.
A nejde jen o srdíčko, co hladoví hokejisté ve skromných podmínkách plecharény do každého utkání dávají a fotbalisté v luxusním zázemí spíše nepravidelně, jak připomíná. Pohled na Neptuna s Jupiterem mi zase připomíná, že historické Olomouci sluší historicky fotbal i hokej.
Ale slušivý plášť se teprve šije. A jehla ještě bude dost pálit.
Je podle vás Olomouc spíše fotbalové nebo hokejové město?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 15. dubna 2016. Anketa je uzavřena.
