Původní tribuna Androva stadionu v Olomouci v roce 1945 poničená výbuchem. Do...

Původní tribuna Androva stadionu v Olomouci v roce 1945 poničená výbuchem. Do vzduchu ji vyhodili při květnových bojích ustupující němečtí vojáci. | foto: Vlastivědné muzeum Olomouc

Olomoucký stadion slaví 75 let, první tribunu zničil ustupující wehrmacht

  • 2
Polozapomenuté slavnosti střelců, bouřlivé schůze komunistů a nakonec svatostánek fotbalu. Olomoucký Andrův stadion nedávno oslavil 75. narozeniny. Do míst, kde stojí, však tisíce lidí vyrážely už v 18. století. I tehdy tu šlo o přesnou mušku. Cílem však tehdy nebyla fotbalová branka, nýbrž terče.

Místům zasvěceným od léta roku 1940 fotbalu nejprve kralovali ostrostřelci z olomouckého ozbrojeného sboru. Poté zpustla a opanovali je komunisté. Lesk a slávu jim před 75 lety vrátil mecenáš olomouckého sportu Josef Ander. Vybudoval tehdy nejhezčí stadion v Čechách a na Moravě.

„Byl tu střelecký pavilon, z jehož zápraží se střílelo o ceny k malovaným terčům. Hned vedle stála rozlehlá hospoda s restauracemi a tanečními sály ve dvou podlažích, ještě blíže hudební pavilon, kuželna, dokonce kolotoč. Celé prostranství, sahající tenkrát až do dolní poloviny dnešního hřiště Androva stadionu, mělo nádhernou parkovou úpravu,“ popisuje znalec olomoucké historie Milan Tichák v knize Vzpomínky na starou Olomouc.

Noblesní střelecké závody, na něž Olomoučané vyráželi od počátku 18. století, navazovaly podle Ticháka na středověké tradice. Každou neděli a také ve svátky se tu - i při jiných příležitostech - potkávaly špičky olomoucké společnosti.

Středobodem všeho dění byla od roku 1838 takzvaná „rotunda“ neboli měšťanská střelnice. Vzácná klasicistní stavba tu stála a chátrala do srpna 1998, kdy vyhořela.

Chátrající střelnici pozvedl velkoobchodník Ander

První ránu těmto památným místům zasadila první světová válka, do níž odešli olomoučtí ostrostřelci, a pak také první republika. Olomoučané si po roce 1918 našli nová výletní místa, rakousko-uherská střelnice už nebyla v módě.

Historie stadionu

„Zůstala chátrající střelnice a do podprůměru upadající – už zcela periferní – hospoda. Zpustl i kdysi pečlivě udržovaný park. Hospoda Na střelnici se ještě stačila zapsat do dějin komunistické strany, pořádala zde řadu bouřlivých schůzí,“ líčí Tichák.

Obrat k lepšímu přišel v roce 1938. Rozsáhlé pozemky bývalé střelnice kupuje velkoobchodník Josef Ander. V místním fotbale se naplno angažuje teprve rok. Tehdejší mužstvo SK Olomouc výrazně posílil o jedenáctku mužů, kteří od roku 1930 hráli pod značkou jeho podniku ASO.

Teď začal po etapách budovat sportovní stadion. Nepatřil jen fotbalu. Vyrostly tu tenisové kurty a ledová plocha, která v létě sloužila jako hřiště na házenou a volejbal. „Rotunda“ se proměnila ve společenské centrum sportovců.

Český pohár Olomouc vyhrála na novém stadionu

Fotbalisté se dočkali v roce 1940. To už se olomoucký klub jmenoval SK Olomouc ASO. Před 75 lety se mu celou sezonu dařilo. Vypadalo to, že právě dokončovaný stadion v létě 1940 otevře jako vítěz Moravskoslezské divize. Nakonec se tak nestalo. Olomoučtí fotbalisté získali druhé místo, předstihl je SK Rolný Prostějov.

Oslavy otevření stadionu, jemuž dominovala velká betonová tribuna, jim ale 18. srpna 1940 kvůli tomu nezhořkly. Osladili si je vítězstvím.

„Klub se zúčastnil nově založené soutěže Českého poháru, jehož po nádherných bojích také poprvé dobyl,“ vzpomínal v roce 1941 v knize 20 let hanáckého sportu přímý účastník Jan Cekl.

První finále Českého poháru mezi SK Olomouc ASO a SK Prostějov bylo zároveň prvním fotbalovým zápasem na novém Andrově stadionu. Olomoučané vyhráli 2:1, oslavovalo s nimi 15 tisíc diváků.

Němci na stadion nahnali 55 tisíc lidí na slib věrnosti

V té době však už zuřila druhá světová válka, těžce postihnout měla i nový stadion. Nejprve se 27. června 1942 stal dějištěm monstrózního slibu věrnosti nacistické Říši.

Bylo po atentátu na Reinharda Heydricha, kolaborantský ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec pořádal masové manifestace v celém protektorátu. V Olomouci se na stadionu - i kvůli strachu z možného postihu - sešlo 55 tisíc lidí z celé střední Moravy.

„Atmosféra připomínala radostnou manifestaci jen vzdáleně. Pod obrovskou říšskou orlicí na tribuně přednesl projev redaktor z Prahy, pak následoval projev Moravcův. Ten nejen vysvětloval, ale i hrozil,“ doplňuje Zbyněk Válka v knize Olomouc pod hákovým křížem.

Nejcitelněji stadion zasáhl konec války a boje o Olomouc v květnu 1945. Nacisté plánovali přebudovat město v pevnost, která by před Rudou armádou kryla jejich ústup na západ do amerického zajetí.

Lidé museli kolem Olomouce kopat mohutný protitankový příkop, Němci po městě rozestavili děla, stadion proměnili v ohromný sklad munice. Wehrmacht odsud navíc ostřeloval Dolany a velmi pravděpodobně i Svatý Kopeček. Sověty se ale Němcům zastavit nepodařilo. Ještě před útěkem tak alespoň Androvu tribunu vyhodili do povětří.

Po válce ji nahradila tribuna ze dřeva, stát měla jen chvíli jako provizorní řešení. Nakonec však na ní Olomoučané sedávali do roku 1976.