Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zbourat, zachovat či rozšířit. O větrnících na Drahansku rozhodne anketa

  17:09aktualizováno  17:09
Lidé z Protivanova na Prostějovsku rozhodují o dalším osudu větrných elektráren v okolí. Variantou je konec větrníků, nebo naopak rozšíření zdejšího větrného parku, jehož stožáry jsou vidět z širokého okolí a staly se jednou z dominant Drahanské vrchoviny. Provoz elektráren již městysu přinesl statisíce.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Protivanov a další obce na Drahanské vrchovině mají v jedné věci štěstí. Studie ukazují, že jsou zde ideální větrné poměry. V České republice podobných míst není mnoho.

„Co tady kromě zimy, kamení a větru máme? Tak aspoň ten vítr nějak využijme,“ glosoval v minulosti bývalý starosta Protivanova Karel Trnečka snahu soukromých společností postavit na Drahansku větrné elektrárny.

Parametry větrníků

Nyní mají sloupy u Protivanova výšku pětaosmdesát metrů a rotor má průměr sedmasedmdesát metrů. Zařízení mají maximální výkon až 1,5 megawattu a jsou funkční již při rychlosti větru kolem tří metrů za vteřinu. Za rok obě elektrárny dodají až 6 milionů kilowatthodin.

Pár firem se zde před deseti lety opravdu uchytilo. Přímo u Protivanova dnes stojí tři větrníky, které jsou zhruba v polovině své životnosti. Pomalu proto nastává čas přemýšlet o jejich další budoucnosti.

„Před časem nás navštívila firma, která větrné elektrárny provozuje. Její pracovníci nám sdělili, že zařízení jsou v polovině své životnosti. Navrhli nám, že by bylo dobré přemýšlet o tom, co bude dál,“ vysvětlila starostka Protivanova Bronislava Krénarová.

„Pokud by tady elektrárny fungovaly, bylo by potřeba začít něco dělat, protože povolovací proces je dlouhý. Legislativa se hodně změnila. Nebo by větrníky musely skončit. Toto téma dlouho nebylo otevřené, proto jsme se rozhodli, že se zeptáme přímo občanů, jaký na to mají názor,“ dodala.

Do ankety už se zapojila více než polovina obyvatel

V anketě vedení městysu obyvatelům položilo několik otázek a představilo jim varianty, které spočívají v úplném odstranění větrníků, zachování současného stavu s větším výkonem nebo v rozšíření větrného parku až na pět elektráren.

„Anketní lístky nyní vyhodnocujeme. Zatím se zapojila víc než polovina obyvatel. Myslím si, že na jedné straně si lidé na elektrárny už tak nějak zvykli, na druhé straně co člověk, to jiný názor,“ podotkla starostka. Definitivní výsledky ankety budou podle ní známy během dvou až tří týdnů.

Dvě ze tří elektráren provozuje společnost Wind invest, která by ráda větrníky zachovala.

„Jde o projekt na dalších 15 let, proto chápeme, že pro obec je to důležité rozhodnutí. S Protivanovem chceme spolupracovat a budeme respektovat anketu,“ ubezpečil jednatel společnosti Peter Potocký. Podle něj jsou dnes technologie mnohem modernější, a proto nehrozí, že by lopatky byly slyšet. Navíc jsou rotory větší a točí se pomaleji, což opět snižuje hluk.

Někde souhlasili, jinde vznikla proti dokonce petice

Před deseti lety lidé z Protivanova s plánem na stavbu dvou větrných elektráren víceméně souhlasili. Jeden menší větrník zde již nějakou dobu provozovala Pravoslavná akademie Vilémov, takže obyvatelé věděli, co je čeká. V roce 2008 ovšem firmy přišly s plány na masivní rozšiřování větrných parků, což místní polekalo.

„V krajině to bude vypadat hrozně a už teď, když v noci otevřu okno, jsou lopatky docela dost slyšet. Nedovedu si představit, kdyby tady byly další čtyři stožáry,“ protestoval například Pavel Nejedlý z Protivanova.

V nedalekém Brodku u Konice proti výstavbě větrníků vznikla i petice. „Elektrárny sice přinesou příjmy do rozpočtu, ale naruší vzhled krajiny. To nám za to nestojí. Zastupitelstvo je proti,“ potvrdil starosta Brodku Radomír Novák. Větrníky tehdy v referendu jednoznačně odmítli i lidé z Bousína.

Starostka Protivanova Bronislava Krénarová řekla, že obec dostává z provozu dvou stožárů procento obratu firmy ročně, což představuje něco přes 200 tisíc korun. Protivanov hospodaří s rozpočtem mezi 11 až 12 miliony korun ročně, financuje však školu a další zařízení, takže na investice moc nezbývá.

„Peníze z větrných elektráren používáme na rozvoj obce a na investice,“ vysvětlila starostka.



Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.