Obří socha žáby, která je dominantou náměstí v Tršicích na Olomoucku a vyhrála v krajském kole hlasování o nejkurióznější sochu.

Obří socha žáby, která je dominantou náměstí v Tršicích na Olomoucku a vyhrála v krajském kole hlasování o nejkurióznější sochu. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Hlasování o nejkurióznější sochu Olomouckého kraje vyhrála obří žába

  • 3
Třímetrová obří žába z Tršic na Olomoucku je podle čtenářů iDNES.cz a MF DNES sochou, která si zaslouží titul nejkurióznější sochy v kraji. Postupuje tak do celostátního kola ankety, které začne v pátek. Jen těsně za ní skončil jiný čtyřmetrový monument, svatý Kryštof stojící na obchvatu Olomouce.

Tršičká žába získala v anketě 269 hlasů, svatý Kryštof strážící řidiče pak dostal o jedenáct hlasů méně. Bronzovou příčku obsadila se 175 hlasy bronzová socha želvy z olomouckého Horního náměstí, která je součástí Arionovy kašny.

Kompletní výsledky hlasování o nejkurióznější dílo zde

Čtenáři mohli od 7. března vybírat v krajském kole v případě Olomouckého kraje z celkem pěti různých děl:

1. Obří žába v Tršicích

Vítězka ankety je svými rozměry nepřehlédnutelná. Tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a přibližně deset tun těžká obří žába v Tršicích na Olomoucku se  stala dominantou opraveného náměstí v roce 2009. A okamžitě také terčem různých vtipů. Protože se u ní místní i návštěvníci obce začali fotit, objevila se zde například cedule s nápisem "nefotit".

Obří socha žáby, která je dominantou náměstí v Tršicích na Olomoucku.

"Čekala jsem spíše nápis nekrmit, ale tohle je taky dobré," komentovala to tehdy starostka Leona Stejskalová

Proč požádalo tehdy vedení obce sochaře Michala Olšiaka právě o toto obří zvíře? Tršice mají žábu ve znaku...

2. Čtyřmetrový svatý Kryštof na obchvatu Olomouce

I v anketě druhé dílo je monumentální - téměř čtyřmetrová socha na obchvatu Olomouce v úseku mezi čerpací stanicí a obchodním centrem Olympia budí pozornost i zvědavost projíždějících lidí od podzimu 2005. Mnoho z nich jen hádá, proč zde socha stojí a co má symbolizovat.

Socha, která má znázorňovat svatého Kryštofa, stojící na obchvatu Olomouce.
Socha, která má znázorňovat svatého Kryštofa, stojící na obchvatu Olomouce.

Jde přitom o svatého Kryštofa, patrona poutníků, řidičů i cestujících. Autorem díla je rožnovský sochař Marius Kotrba. Původně zde přitom měl stát osamocený poutník, autorovi ale přišlo, že by pak ze sochy šel spíše strach a proto doplnil ještě menší postavu dítěte sedící na rameni.

3. Alegorie Bolesti v zámeckém parku ve Velkých Losinách

Třetí socha ve výběru má sice relativně běžné rozměry, upoutává ale pozornost svým provedením. Má jít zřejmě o antického zápasníka a atleta Milóna Krotónského, několikanásobného vítěze olympiády.

Sousoší Alegorie Bolesti v zámeckém parku ve Velkých Losinách.

Ten bývá obvykle zobrazován v souboji se lvem, kdy má navíc ruce uvězněné v kmeni stromu.

U sochy ve velkolosínském parku je ovšem poměrně náročné identifikovat útočící zvíře jako lva a i socha hlavního hrdiny není modelována zrovna povedeně.

K dovršení podivností navíc "lev" útočí na hrdinu tak, že je k němu zezadu zvláštně přitisknut a kouše ho do zadku.

4. Pastýř u dálnice nedaleko Lipníku nad Bečvou

Další netradiční socha budící zvědavost projíždějících řidičů se nachází u dálnice nedaleko Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Tentokrát jde o téměř čtyřmetrového pastýře i s ovcí.

Socha Pastýře u dálnice nedaleko Lipníku nad Bečvou.

Autorem díla je opět sochař Marius Kotrba a motivem sochy je opět ochrana řidičů na cestách. Pastýř totiž symbolicky navazuje právě na sochu svatého Kryštofa. Sochy a jejich autora přitom pojí smutný paradox.

Lipnický Pastýř s holí má být totiž symbolem dobré péče zaručující řád a život. Zároveň má člověka vést a chránit, protože by bez něj sešel z cesty, zabloudil a nedojel. Autor obou soch ovšem sám zemřel v autě, když při služební cestě na Slovensko dostal infarkt.

5. Bronzová želva na olomouckém Horním náměstí

Přestože je Arionova kašna s delfínem a želvami stojící na Horním náměstí relativně známá, spoustu turistů stále dokáže při první návštěvě centra města ohromit a pobavit.

Bronzová želva, která je součástí olomoucké Arionovy kašny.

Možnost vyfotit se při sezení na velké bronzové želvě, která se nachází vedle kašny a historických paláců či budovy radnice, je totiž přeci jen v srdci hanácké metropole poněkud překvapující. Želva má přitom i své jméno, které zní Arionka, neboť je součástí kašny zpodobňující antickou pověst o básníku Arionovi.

Dílo vytvořil olomoucký rodák a světoznámý sochař Ivan Theimer a vzniklo zhruba tisíc kilometrů daleko od místa, kde od roku 2002 až dodneška stojí. Autor je totiž odléval v Itálii.

Finalisty ze všech krajů najdete ZDE