Představte si, že ve městě velikosti Olomouce žijí pouze ženy v produktivním věku mezi 15 a 50 lety. A mají jedno společné - všechny berou antikoncepci, ať už tu hormonální, nebo nitroděložní. V Olomouckém kraji tuto formu ochrany před nechtěným otěhotněním loni používalo 103 755 patnáctiletých až devětačtyřicetiletých žen a dívek. Což v přepočtu k množství obyvatelek kraje v dané skupině řadí region na první místo v zemi.
Ochrana v číslechPočet žen s předepsanou antikoncepcí v Olomouckém kraji okres hormonální/nitroděložní Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Pozn.: Údaje jsou za rok 2010 |
V celé České republice loni užívalo lékařem řízenou hormonální nebo nitroděložní antikoncepci 1 345 tisíc žen. Nejrozšířenější bylo používání této ochrany právě mezi ženami v Olomouckém kraji, kde ji měly více než dvě třetiny žen v daném věku. Za ně se podle statistik zařadily se 62 procenty uživatelek ženy v Praze.
Z čeho tato čísla vycházejí? Názory se různí. Odborníci mluví o odpovědnosti, plánování a ohledech uživatelek na panující ekonomickou situaci v regionu, ale i o pohodlí, které taková ochrana přináší.
"Chrání se zejména zodpovědné ženy, které mohou vnímat i ekonomickou sílu regionu, jenž nepatří k nejsilnějším. Je tu vysoká nezaměstnanost, málo pracovních příležitostí a obavy z budoucnosti mohou být jeden z důvodů," přemítá nad možnými příčinami krajská analytička Mária Dvořáková. Dalším důvodem je pak také snaha vyčkat si na vhodnou dobu na početí potomka.
Mladým uživatelkám bývá jedno, kolik antikoncepce stojí
"Zodpovědnější rodiče řeší otázky budoucnosti rodiny. Antikoncepci samozřejmě berou i mladé dívky, které si ještě nepřejí dítě, a naopak ženy, které již děti mají a další neplánují," podotkla Dvořáková. Situace také může odrážet demografické složení v daném regionu. Tedy tam, kde je silnější zastoupení žen daného věku, je logicky i více uživatelek antikoncepce.
Oproti některým jiným regionům má Olomoucký kraj nižší takzvaný index stáří vyjadřující poměr dětí a seniorů nad pětašedesát let. "Například v Praze na sto dětí připadá 130 seniorů. U nás v kraji je tento poměr zhruba sto dětí ku 110 seniorům," vypočítala Dvořáková.
Olomoucký gynekolog Aleš Skřivánek si však nemyslí, že by se ženy pro antikoncepci rozhodovaly s ohledem na ekonomickou situaci. "Motivace brát antikoncepci může být opravdu různá. Nemyslím si ale, že by počet jejích uživatelek souvisel přímo s ekonomickou situací. Naopak se kdysi říkalo, že čím chudší kraj, tím víc dětí," poznamenal.
Do čísel se promítá také řada dalších možných vlivů, jako například to, že evidence se nevede podle místa bydliště ženy, ale sídla ordinace gynekologa.
S ekonomickou situací by však podle Aleše Skřivánka spíše souvisel průzkum, který by zjišťoval, zda ženy v kraji neberou třeba levnější druhy pilulek. "Čím mladší je uživatelka, tím častěji jí bývá fuk, kolik antikoncepce stojí. Obvykle jim na ni totiž přispívají rodiče či přítel. Naopak třeba samoživitelky nebo maminky s více dětmi na mateřské dovolené jsou při výběru limitované cenou," upozornil Skřivánek.
Díky takzvaným generikům, tedy levnějším přípravkům, které jsou kopií původního originálního preparátu, je kvalitní antikoncepce dostupná v podstatě pro každou ženu. "Je obrovský rozptyl a výběr těchto léků," souhlasí Skřivánek. Současný trh navíc nabízí i další možnosti, jako jsou vaginální kroužky nebo hormonální náplasti.
