Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoucké Dolní náměstí vydává archeologům svá tajemství. Podívejte se

  12:07aktualizováno  12:07
Část základů a podlahy gotické kaple svaté Markéty, zbytky románského kostela ale také dlažba ze 14. století, hroby či pozůstatky dřevěné olomoucké kanalizace. To vše už mimo jiné objevili archeologové v Olomouci na Dolním náměstí při záchranném průzkumu před jeho kompletní rekonstrukcí. Podívejte se na souhrn nejvýznamnějších nálezů.

Hrob z 12. století objevený při archeologických vykopávkách na olomouckém Dolním náměstí. | foto: Petr Janeček, MAFRA

1.
Opatrně našlapovat, všude jsou hroby

Základním pravidlem při procházení vykopávek v centru Olomouce je dívat se pořádně pod nohy a kolem sebe. Ze země ční lidské kosti a lebky. "Hrobů je tady dvě stě až dvě stě padesát. Nejvíc jich bude u Neptunovy kašny. Jde o pohřebiště z jedenáctého či dvanáctého století, táhne se od Panské ulice," popisuje šéf týmu archeologů Richard Zatloukal.

V rohu naleziště, které je nejblíže k Hornímu náměstí, leží kostry dětí a dospělých. Archeologové tu odkryli čtyři vrstvy hrobů, část už je odvezená. "Předpokládám, že pod těmito budou ještě další," líčí Zatloukal.

2.
Po podlaze kostela se chodilo, i když už nebyl

Byly to právě zbytky dlažby, jež archeologům pomohly určit, jakou románskou stavbu to pod Dolním náměstím objevili. "Jsou na nich ozdobné reliéfy, které se dají zařadit do dvanáctého století," sklání se Zatloukal k několika cihlově oranžovým dlaždicím.

Ty tvoří trojúhelník, některé ozdoby jsou i po staletích jasně rozeznatelné, na dotek mají ostré hrany. "Byla to interiérová dlažba, ale i po zániku kostela kolem roku 1240 se po ní zřejmě dál chodilo. Byla tak vystavená i větru a dešti," vysvětluje Zatloukal, proč se nedochovaly další reliéfy. Tento objev archeologové předběžně plánují vyzvednout a dát jej do olomouckého Arcidiecézního muzea.

3.
Část kaple svaté Markéty ještě odpočívá pod zemí

Dominantou této části vykopávek jsou pozůstatky gotické kaple svaté Markéty z patnáctého století. Zatloukalův tým z ní odkryl zbytky presbytáře, což je zjednodušeně řečeno místo, v němž se kaple zužovala. Jeho kamenné základy tvoří oblouk u Neptunovy kašny. Jasně viditelná je pro kolemjdoucí podlaha svaté Markéty z modrošedých břidlicových desek.

Objevy z Dolního náměstí

"S oním románským kostelem jsou výškově téměř na stejné úrovni. Při stavbě kaple již neexistoval, stavitelé tak na pozůstatky jeho zdobené podlahy dali tenkou vrstvu izolace a pak jen položili břidlici," odhaluje Zatloukal.

Všechny otázky spojené s kaplí však ještě nevyřešil, neodkryl například její boční stěnu. Ta leží až za hranicí jámy, kterou teď mohli archeologové vykopat. Svatá Markéta tak byla velmi pravděpodobně širší, než je současný výkop.

Vykopávky ukazují i další kapitolu jejího osudu. Zmizelá část jedné stěny prozrazuje, že si sem Olomoučané po zániku kaple ve dvacátých či třicátých letech šestnáctého století chodili pro stavební materiál.

4.
U kaple stála další stavba. Že by zvonice?

Hned vedle zbytků presbytáře svaté Markéty našel Zatloukalův tým zbytky další stavby z patnáctého století. O co přesně šlo, ale s jistotou neví. Má velmi mělké základy, ani ne čtyřicet centimetrů pod tehdejším povrchem. I odtud si lidé před staletími část stěny odnesli coby surovinu na další stavby.

"Odpovídá to velice předběžně zvoničce s kamenným základem a dřevěnou konstrukcí," uvažuje Zatloukal. "Samotná kaple měla minimálně dvě stavební fáze. Za nějaký čas po svém založení začala chátrat, po roce 1465 se začalo s její obnovou. Takže můžeme s nějakou přístavbou počítat."

5.
Dlažbu mělo Dolní náměstí už před staletími

V rohu vykopávek při ústí Panské ulice leží u Merkurovy kašny část prapůvodní dlažby Dolního náměstí. Zatloukal ji zařazuje do čtrnáctého století. "To dláždění je hodně hrubé. Ale ukazuje, že už tehdy byla péče o veřejný prostor na hodně vysoké úrovni. Náměstí tak nebylo žádným zabláceným místem, jak jsme si ještě nedávno mysleli," připouští Zatloukal.

Součástí zpracování výsledků průzkumu Dolního náměstí tak bude i výpočet množství kamene, které lidé museli do centra Olomouce přivézt. Nálezy ukázaly, že vydlážděné bylo úplně celé. "Musela to být při jeho rozloze velmi náročná akce," upozorňuje archeolog.

6.
Vodovod stavěla Olomouc ze dřeva ještě v 19. století

V druhé části vykopávek u Mariánského sloupu archeologové narazili na někdejší olomouckou kanalizaci. "Je to zajímavá technická památka," přibližuje Zatloukal a ukazuje, jak město odvádělo vodu z Michalského návrší k Lafayettově ulici a pak dál do vodního příkopu.

"Máme tu stoku ze třináctého století. Ta byla otevřená, poté ji na povrchu zpevnili kameny. Uvnitř je zachovalé dřevěné koryto," nastínil. Laickému oku může tehdejší kanalizace připomínat spíše obyčejnou zeď, nalevo od ní je ale další kamenný svod vody. "Je o století mladší, ten už zapustili pod zem," srovnává šéf archeologů.

Ti ze země o kus dál vyzvedli i dřevěná vodovodní potrubí vyvrtaná velmi pravděpodobně do dubových kmenů. "Ty se používaly i v devatenáctém století, byl to nejlevnější materiál. S přesností na jeden rok určíme, kdy byl ten strom pokácen," plánuje Zatloukal. Jeho kolegové v kanalizaci navíc našli různé předměty, třeba příbor, medailonek či knoflíky.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.