Zatím není zřejmé, zda jde o pozůstatky kostela, nebo domu. První i druhé by ovšem významně pozvedlo význam, který dnešní Dolní náměstí v historii dosud mělo.
"Objevili jsme jihozápadní roh kamenné zděné stavby románského stáří. Prozatím neznáme půdorys ani funkci, čili nevíme, zda se jedná o stavbu církevní, nebo světskou," potvrdil vedoucí záchranného archeologického průzkumu Richard Zatloukal z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.
To, že na místě kaple svaté Markéty mohla dříve stát románská stavba, naznačovaly starší nálezy. Už v 90. letech minulého století se tady při menším průzkumu podařilo najít kostrové pohřebiště z 11. až 12. století. Tehdy i nyní tady navíc archeologové narazili na zbytky terakoty, ozdobného zdiva typického právě pro románské období.
Průzkum olomouckého Dolního náměstí je zatím pro archeology velmi úspěšný. Kromě základů gotické kaple svaté Markéty z 15. století (snímek vlevo) zde našli i zbytky románské stavby (vpravo).
I když nález stavby pravděpodobně z 12. století je podle archeologů velmi významný, nebude znamenat přepisování období, kdy bylo založeno město Olomouc.
Identitu stavby by mohl ozřejmit její půdorys
"Založení města, tedy udělení městských privilegií, které spadá do první poloviny 13. století, je právní akt vztažený na určité území. Existence kamenné románské stavby svědčí o významu místa před přidělením městských práv a privilegií," vysvětlil Zatloukal.
Fotogalerie z průzkumu |
O původním významu dnešního Dolního náměstí existují jen domněnky. Například takové, že tudy vedla jedna z hlavních komunikací dálkového obchodu z Polska směrem na Prahu a dál do západní Evropy a že se tady křížily kupecké stezky.
"Nevíme však, co si představit pod pojmem křižovatka kupeckých cest," naznačil Zatloukal, na co by zbytky románské stavby mohly dát odpověď. Pokud se archeologům podaří odkrýt čtvercový půdorys, půjde o románský dům, pravděpodobně dvorec. Půdorys ve tvaru obdélníku s vybíhajícím zúženým kněžištěm by zase svědčil pro kostel.
Předkové románskou stavbu zbořili v první polovině 13. století, tedy v době, kdy oficiálně vzniklo město Olomouc a na dnešním Dolním náměstí také tržiště. "Víme, že už před udělením městských privilegií tady bylo osídlení, které bylo významnější, než jsme si mysleli. Záhadou není zakládání měst, záhadou je, kde se na to ty lidi brali," doplnil Richard Zatloukal.
Archeologové už našli zbytky gotické kaple svaté Markéty
Archeologové od začátku září zkoumají na Dolním náměstí dvě plochy o celkové rozloze přes 800 metrů čtverečních. Už po pár týdnech narazili poblíž Neptunovy kašny na zbytky kaple svaté Markéty, kterou podle stručných zmínek v archivních písemnostech založili na začátku 15. století olomoucký kramář a purkmistr Jan Grapler a farář Matlin z Řimic.
Další nálezy archeologů na olomouckém Dolním náměstí - zleva kosterní pozůstatky z 12. století, a pak dřevěné i litinové potrubí, které sloužilo pro přívod vody do Neptunovy kašny.
Půdorys, který se archeologům podařilo zatím odkrýt, odhalil, že šlo o stavbu dlouhou 10 a širokou 6 metrů. Archeologové "mají" velkou část polygonálního závěru, čili lomeného oblouku, který je typický pro vrcholnou gotiku. Na vchod do kaple zatím nenarazili.
Z drobnějších nálezů archeologové zmínili například mince, středověký poutní odznak či knižní kování ze 14. století. Záchranný průzkum před rekonstrukcí Dolního náměstí bude pokračovat, dokud nezačne mrznout. "Doufáme, že na jaře se sem vrátíme hned, jak nám to počasí dovolí," řekl ředitel památkového ústavu František Chupík.
Opravy Dolního náměstí začnou také na jaře, a to v Kateřinské ulici. "Zhruba v lednu se sejdeme se všemi obyvateli, kteří tu bydlí, a firmami, které tady mají své sídlo, abychom jim vysvětlili postup stavebních prací," uvedl náměstek primátora Martin Major.
"I když se to budeme snažit minimalizovat, dopad stavby na běžný koloběh života na náměstí bude velký," dodal. Rekonstrukce přijde na 128 milionů. Kvůli stomilionové evropské dotaci ji město musí dokončit do června roku 2013.
