Na poli u Lipníka nad Bečvou ležela sedm tisíc let stará figurka z pálené...

Na poli u Lipníka nad Bečvou ležela sedm tisíc let stará figurka z pálené hlíny. Dostala název Lipnický idol. | foto: Zdeněk Schenk

Na poli ležel archeologický poklad, sedm tisíc let stará figurka

  • 0
Lipnický idol. Tak pojmenovali archeologové sedm tisíc let starou figurku, kterou objevili u Lipníku nad Bečvou. Torzo neolitické plastiky z pálené hlíny se vejde do dlaně a je dosud nejzachovalejším nálezem z této doby u nás. K čemu mohla figurka sloužit, nechtějí badatelé spekulovat.

„Našel jsem to prakticky na povrchu pole, je zázrak, že se figurka zachovala tak celistvě, muselo se tam totiž desítky či stovky let orat,“ prozradil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Nečekaný nález se podařil v souvislosti s přípravou knihy o Lipníku nad Bečvou, jejíž součástí bude kapitola věnovaná novým archeologickým objevům. Právě kvůli této publikaci prováděli archeologové Muzea Komenského v Přerově povrchový průzkum vytipovaných lokalit.

Když 22. listopadu zkoumali jednu z nich, objevenou v polovině 70. let dvacátého století, podařil se jim mimořádný nález.

„Jeho jedinečnost spočívá v tom, že z území Česka máme z období existence kultury s lineární keramikou, s níž jej spojujeme, pouze zlomky, nikdy ne tak celistvý kousek,“ přiblížil Schenk.

Sedm tisíc let stará figurka je z pálené hlíny

Výška dochované části keramické plastiky činí 76 milimetrů. Předpokládaná hlava byla odlomena. V horní části torza je na jedné straně patrný náznak vybíhající paže. Spodní část tvoří kuželovitě se rozšiřující podstava, přičemž nohy nejsou plasticky znázorněny.

„Povrch je z jedné strany pokryt nápadnými rytými ornamenty, které mohou naznačovat výzdobu oděvu, popřípadě by mohlo jít o schematické znázornění částí lidského těla,“ objasnil Schenk. Plastika byla zhotovena z jemně proplavené hlíny, přičemž barva výpalu přechází od světle béžových odstínů po tmavě šedočernou.

Nález lze spojit s osídlením prvních zemědělců, kteří hojně zakládali osady na počátku neolitu, tedy v době 5 500 až 5 000 let před naším letopočtem, v prostoru bečevské části Moravské brány. Tvarem se vzdáleně podobá některým keramickým idolům kultury Vinča, kterou byla v období neolitu osídlena oblast dnešní jihovýchodní Evropy.

„Lipenský idol se ovšem váže ke kultuře s lineární keramikou,“ dodal Schenk.