Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíce let staré hroby nalezené v záplavovém území objasnily „omyl“ předků

  4:55aktualizováno  4:55
Poslední objev prostějovských archeologů naznačuje, že během starší doby železné panovalo na Prostějovsku sucho a bylo zde méně srážek. Čtyři hroby z období platěnické kultury vykopané při stavbě domů u Domamyslic, totiž leží v záplavovém území. Kdyby tam nebylo bezpečno, pravěcí lidé by tam nežili.

Prostějovští archeologové našli u Domamyslic čtyři hroby z období platěnické kultury, překvapivě se nacházely v záplavovém území. | foto: Ústav arch. památkové péče

Naši předci nebyli hlupáci a nikdy by si svá obydlí nebo hřbitovy nepostavili v záplavovém území. Proto byl pro prostějovské archeology jejich poslední nález velkým překvapením. Komorové hroby s kamenným závalem, které náležejí platěnické kultuře starší doby železné a lze je datovat zhruba do 6. století před Kristem, totiž objevili v záplavovém území dnešní říčky Hloučely.

„Leží při severozápadním okraji Domamyslic v lokalitě zvané V Loučkách asi 400 metrů jižně od současného koryta řeky Hloučely. Podložím je v souladu s očekáváním štěrková říční terasa, kterou však v západní části kryje asi osmdesáticentimetrová mocná vrstva povodňových hlín,“ uvedl Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Není to přitom první překvapení tohoto druhu na Prostějovsku. Například u Čehovic archeologové nedávno objevili sídlištní objekty ze starší doby železné dokonce v místech, kde se nyní buduje mokřad.

„Dnes by si nikdo nedovedl představit, že by toto místo mohlo být obyvatelné,“ konstatuje archeolog. Podle Fojtíka to dokládá, že vodní režim v období šestého století před Kristem fungoval v celém regionu jiným způsobem než dnes.

Více sucho, méně srážek. Na Prostějovsku bylo jiné klima

„V platěnické kultuře a následně u Keltů se setkáváme s nálezy v dosti extrémní blízkosti vodních toků. Patrně v tomto období docházelo k nějakému klimatickému výkyvu a bylo více sucho a méně srážek. To tehdejším lidem umožnilo obývat bezprostřední okolí vodních toků, kdy tam půda musela být využitelnější než předtím a než potom,“ dodal archeolog.

Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu potvrdil, že archeologie přináší klimatologii řadu užitečných informací.

„Na malých plochách ovšem vývoj počasí neumíme zrekonstruovat přesně. Obecná paleodata nám akorát říkají, že ve střední Evropě bylo v nějakém období tak a tak,“ řekl Tolasz.

Mezi klimatology je nicméně řada odborníků, kteří informace od archeologů a z dalších vědních oborů analyzují, včetně nejrůznějších pramenů, jako jsou například staré kroniky nebo zápisy.

Podle Fojtíka archeologie kromě klimatologie spolupracuje s celou řadou dalších odvětví a odborníky, jako jsou antropologové, geologové či geochemici.

„Recipročně nám mohou poskytnout informace, o kterých se nám dřív ani nesnilo. Experti jsou schopni ze stěn keramických nádoby zjistit pravděpodobný obsah. Je úžasné, když geochemik seškrábne trochu hlíny z nádoby a řekne vám, že před pěti tisíci lety tam byly rostlinné oleje,“ řekl.

Hroby ukrývaly keramické nádoby a urnu s kostmi

U posledního objevu u Domamyslic na Prostějovsku jde o čtvercové jámy se zaoblenými rohy o rozměrech 2 až 2,5 metru a hloubce kolem metru. K úpravě vnitřních stěn tehdejší lidé využili lomové kameny z kulmských břidlic, které donesli z nedalekého Záhoří, a rovněž říční valouny.

Z kamenů o celkovém objemu až dva metry krychlové vyskládali vnitřní konstrukci hrobky, kterou kryl dřevěný strop s kamenným závalem. Hroby ukrývaly 15 až 25 keramických nádob, ústředním kusem bývala velká amforovitá zásobnice s vloženým šálkem. Kolem ní byly mísy se zataženým okrajem, soudkovité hrnce, osudí a amfory s výzdobou. Některá z drobnějších nádob, zpravidla zdobená amfora, sloužila jako urna k uložení kremace.

„Šlo však jen o zlomek z původního množství spálených lidských kostí, které v tomto případě měly spíše symbolický význam. Charakteristickým nálezem je také typický obloukový železný nožík, který doprovázel milodar,“ popisuje Fojtík.

Mezi jednotlivými hroby je zhruba pět metrů, což podle něj naznačuje existenci mohylových násypů, které tyto specifické funerální stavby kryly. S podobnými kamennými konstrukcemi se archeologové setkávají jen v severní části Vyškovska a právě na Prostějovsku, které je tak nepochybně centrem jejich rozšíření.

Na středomoravských pohřebištích doby halštatské je již ve 20. letech minulého století registroval prostějovský učitel a archeolog Antonín Gottwald, a to nedaleko dnešních Mostkovic a Seloutek. Další nálezy se ukázaly v roce 2012 opět u Seloutek a nyní v Domamyslicích.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.