Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové objevili na stavbě mostu dlažbu, po níž chodil i Komenský

  13:19aktualizováno  13:19
Archeologové od úterka v Přerově zkoumají obrovský objev - základy renesančního kostela sv. Marka z roku 1554. Ve čtvrtek odkryli dlažbu, o níž lze s určitostí říct, že po ní chodil Jan Amos Komenský nebo humanistický spisovatel Jan Blahoslav. Našli také vzácnou zlatou minci z doby Osmanské říše.

Archeologové odkryli na stavbě Tyršova mostu v Přerově základy raně renesančního kostela Jednoty bratrské z druhé poloviny 16. století. Na snímku jeho dlažba, po níž kdysi chodil i Jan Amos Komenský. | foto: Petr Janeček, MAFRA

"Odkrytí základů kostela Jednoty bratrské je zcela mimořádná událost. Narazili jsme na ně během prací na stavbě Tyršova mostu a vedlejšího parkoviště. Z historických pramenů a zápisků našich předchůdců jsme tušili, že tady stál, ale vůbec jsme nepočítali, že z něj něco zbylo," neskrýval nadšení přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Kvůli mimořádnému nálezu se u objevu v pondělí sejdou odborníci na památkovou péči z celé země. Budou rozhodovat o tom, jak s pozůstatky kostela, které se nacházejí z velké části na ploše budoucího parkoviště, naložit.

Zda se kvůli tomu bude muset odložit otevření nového Tyršova mostu, naplánovaného na květen, si zatím nikdo netroufá odhadnout. Podle vedení Přerova by však bylo vhodné most otevřít v termínu i za cenu, že by okolí zůstalo rozkopané a k dispozici archeologům.

"Bylo by fér lidem propojení obou břehů zpřístupnit. Věříme, že se to dá udělat, aniž by to archeologům nějak vadilo," míní mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal.

Část zbytků kostela poničila pozdější stavba sokolovny

Kostel svatého Marka postavila Jednota bratrská v roce 1554 na místě někdejších měšťanských domů. Kousek nad ním už měla tehdy vybudovanou i svoji školu. Původně sice využívala k bohoslužbám či pohřbívání dnešní kapli sv. Jiří na Horním náměstí, jak však komunita početně vzrůstala, přestal bratrský sbor vyhovovat.

Fotogalerie

"Jednota bratrská proto tedy koupila pozemek na dnešním náměstí Na Marku a postavila nový kostel. Z něj se nám už podařilo odkrýt jižní obvodovou zeď s presbitářem a s částečně zachovanou dlažbou interiéru," popisuje Schenk.

"Pokud se na to podíváme v historických souvislostech, tak po této renesanční dlažbě, která je tvořena dlaždicemi čtvercového formátu, zcela jistě musel kráčet Jan Blahoslav, který v přerovské Jednotě bratrské působil v druhé polovině šestnáctého století. A také Jan Amos Komenský, jenž v Přerově studoval a později i vyučoval na bratrské škole," dodává archeolog.

To, v jakém stavu jsou základy kostela, se archeologové dozvědí v nejbližších dnech. "Postupně odkrýváme celý půdorys a vidíme, že část poničila stavba sokolovny, která tu kdysi stála. Už nyní však můžeme konstatovat, že jižní polovina je zachovaná včetně obvodové zdi lodi. V západní části jsou však základy porušené," popisuje archeolog Jan Mikulík

Archeologové našli i liturgické knihy či osmanskou zlatou minci

Ten zatím odhaduje, že stavba byla kdysi minimálně pětadvacet metrů dlouhá. "Šířku zatím neznáme, nemáme totiž zachycenou severní část," dodává archeolog, podle kterého měl kostel svatého Marka smutný konec.

"V roce 1664 došlo k velkému požáru v Přerově. Zničil mimo jiné i tento kostel, který pak dál chátral. V průběhu osmnáctého století se z něj stavební materiál postupně používal na různých místech Horního náměstí. Ale z historických pramenů víme, že byl hlavně využit jako stavební materiál klášteru na Šíravě," vysvětluje.

Archeologové našli na stavbě Tyršova mostu v Přerově také osmanskou zlatou

Archeology nalezená osmanská zlatá mince.

Kromě cenné dlažby už kostel vydal také další vzácné objevy. Kromě keramiky, prstýnku či knižního kování z renesanční liturgické knížky si archeologové nejvíce cení zlaté mince, která byla ražena v Cařihradu v letech 1603 až 1617.

"Jde o takzvaný zlatý altun ražený za sultána Ahmeda I. Je tedy z období Osmanské říše. Tohle je zřejmě první exemplář z okolí. K nám se dostal zřejmě obchodem," nastínil archeolog Schenk s tím, že takových ražeb je v rámci republiky jako šafránu a i v Evropě se obvykle vyskytují jen v několika exemplářích, například jakou součást pokladů z třicetileté války.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.