"Odkrytí základů kostela Jednoty bratrské je zcela mimořádná událost. Narazili jsme na ně během prací na stavbě Tyršova mostu a vedlejšího parkoviště. Z historických pramenů a zápisků našich předchůdců jsme tušili, že tady stál, ale vůbec jsme nepočítali, že z něj něco zbylo," neskrýval nadšení přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
Kvůli mimořádnému nálezu se u objevu v pondělí sejdou odborníci na památkovou péči z celé země. Budou rozhodovat o tom, jak s pozůstatky kostela, které se nacházejí z velké části na ploše budoucího parkoviště, naložit.
Zda se kvůli tomu bude muset odložit otevření nového Tyršova mostu, naplánovaného na květen, si zatím nikdo netroufá odhadnout. Podle vedení Přerova by však bylo vhodné most otevřít v termínu i za cenu, že by okolí zůstalo rozkopané a k dispozici archeologům.
"Bylo by fér lidem propojení obou břehů zpřístupnit. Věříme, že se to dá udělat, aniž by to archeologům nějak vadilo," míní mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal.
Část zbytků kostela poničila pozdější stavba sokolovny
Kostel svatého Marka postavila Jednota bratrská v roce 1554 na místě někdejších měšťanských domů. Kousek nad ním už měla tehdy vybudovanou i svoji školu. Původně sice využívala k bohoslužbám či pohřbívání dnešní kapli sv. Jiří na Horním náměstí, jak však komunita početně vzrůstala, přestal bratrský sbor vyhovovat.
"Jednota bratrská proto tedy koupila pozemek na dnešním náměstí Na Marku a postavila nový kostel. Z něj se nám už podařilo odkrýt jižní obvodovou zeď s presbitářem a s částečně zachovanou dlažbou interiéru," popisuje Schenk.
"Pokud se na to podíváme v historických souvislostech, tak po této renesanční dlažbě, která je tvořena dlaždicemi čtvercového formátu, zcela jistě musel kráčet Jan Blahoslav, který v přerovské Jednotě bratrské působil v druhé polovině šestnáctého století. A také Jan Amos Komenský, jenž v Přerově studoval a později i vyučoval na bratrské škole," dodává archeolog.
To, v jakém stavu jsou základy kostela, se archeologové dozvědí v nejbližších dnech. "Postupně odkrýváme celý půdorys a vidíme, že část poničila stavba sokolovny, která tu kdysi stála. Už nyní však můžeme konstatovat, že jižní polovina je zachovaná včetně obvodové zdi lodi. V západní části jsou však základy porušené," popisuje archeolog Jan Mikulík
Archeologové našli i liturgické knihy či osmanskou zlatou minci
Ten zatím odhaduje, že stavba byla kdysi minimálně pětadvacet metrů dlouhá. "Šířku zatím neznáme, nemáme totiž zachycenou severní část," dodává archeolog, podle kterého měl kostel svatého Marka smutný konec.
"V roce 1664 došlo k velkému požáru v Přerově. Zničil mimo jiné i tento kostel, který pak dál chátral. V průběhu osmnáctého století se z něj stavební materiál postupně používal na různých místech Horního náměstí. Ale z historických pramenů víme, že byl hlavně využit jako stavební materiál klášteru na Šíravě," vysvětluje.
Archeology nalezená osmanská zlatá mince.
Kromě cenné dlažby už kostel vydal také další vzácné objevy. Kromě keramiky, prstýnku či knižního kování z renesanční liturgické knížky si archeologové nejvíce cení zlaté mince, která byla ražena v Cařihradu v letech 1603 až 1617.
"Jde o takzvaný zlatý altun ražený za sultána Ahmeda I. Je tedy z období Osmanské říše. Tohle je zřejmě první exemplář z okolí. K nám se dostal zřejmě obchodem," nastínil archeolog Schenk s tím, že takových ražeb je v rámci republiky jako šafránu a i v Evropě se obvykle vyskytují jen v několika exemplářích, například jakou součást pokladů z třicetileté války.
