Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vypadá jako by měl svodidla, říká kritik podoby olomouckého mostu

  9:29aktualizováno  9:29
Nehezká dálniční svodidla. Tak vidí olomoucký architekt David Helcel z Klubu architektů Olomoucka vizualizaci mostu, který má stát na místní Masarykově třídě. S kolegy se proto snaží na poslední chvíli tyto plány změnit, vadí mu hlavně mostní žebra, která tu vyčnívají.

Architekt David Helcel, jeden z kritiků navrhované podoby mostů po přestavbě kvůli protipovodňové ochraně. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Proč jste se vy anebo klub architektů s výhradami k plánům mostů na Masarykově třídě a Komenského ulici neozval dřív? Stavební řízení už proběhlo, připomínky se daly vznést dříve. Proč se tak nestalo?
Máte pravdu. Stavební povolení je rok staré. Psal jsem kolegům v Olomouci, jestli k tomuto tématu něco zachytili. Zatím mi odpověděla asi půlka, že opravdu nic. V médiích se informace o náplavkách v rámci protipovodňových opatření objevily už v roce 2011. Ale vizualizace mostu při pohledu shora přišla až koncem loňského roku. Nemáme přístup k tomu, jaká řízení probíhají na městě. Možná to bylo vyvěšené na dva týdny na úřední desce. Nevím, stále ji nemonitorujeme. Kdyby k těmto mostům město uspořádalo nějakou přednášku či výstavu, to bych určitě zachytil.

Hovořil jste o pohledu shora. Jde o vizualizaci, která ukazuje vystupující žebra mostu na Masarykově třídě? To vám nejvíce vadí?
To je ono, máte pravdu. Dokud tam budou, nikdy to nebude městotvorný prvek. Půjde jen o most sloužící tramvajové či automobilové dopravě a pěším, nikdy se z něj ale nestane symbol města. Výborný příklad je v Přerově, kde se to povedlo, mají most výjimečný minimálně v republikovém měřítku. A dají se dohledat i další příklady.

Je ale přerovský Tyršův most srovnatelným příkladem? Není tak zatížen dopravou, je podepřen několika pilíři. Byl tam větší prostor pro práci architekta.
To souhlasím. Ale kdyby v Olomouci u toho architekt byl od začátku, myslím si, že by s památkáři vyjednal jiné podmínky. A i kdyby při nejhorším ta žebra musela vylézat nahoru, tak i s tím se dá něco dělat. Nemusela být betonová. Mohla být ocelová či děravá. V kombinaci s osvětlením by to už třeba vypadalo lépe. Také by nemusela tolik vyčnívat, vypadají jako svodidla. O tom bychom chtěli otevřít jednání. Ne samozřejmě o limitech třísetleté vody. Nikdo nezpochybňuje 650 kubíků vody, které tam musí bezpečně protéct.

Vizualizace pohledu na koryto řeky Moravy v Olomouci z Blahoslavovy ulice u
Vizualizace vzhledu mostu na Masarykově třídě po přestavbě v rámci budování...

Vizualizace vzhledu mostu na Masarykově třídě po přestavbě v rámci budování protipovodňových opatření. Výrazná betonová "žebra" konstrukce vyvolala kritiku.

U vystupujících žeber mostu se nabízí argument, že poslouží jako bezpečnostní prvek oddělující chodník a silnici. Je to tak?
Tento most musí být pohodlný hlavně pro pěší, chodí jich tam skutečně hodně. Zajímavé by bylo pouvažovat o tom, že by se rozšířil. Na Masarykově třídě vede podél domů chodník, který je od silnice oddělen zeleným pásem. Na most ale člověk musí jakoby odbočit, chodník je tam de facto užší, zelený pás tu chybí. Kdyby se most rozšířil, možná by se na něm zelený pás zachoval. Mohlo by to být celkem zajímavé řešení.

Mohou tedy betonová žebra posloužit jako bezpečnostní prvek?
Po tom mostě se chodí křížem krážem, ale to k tomu patří. Masarykova třída není dálnice, ale městská třída. Chodí se tam z jedné strany na druhou, člověk potřebuje zajít do různých obchodů. A i most by to měl umožňovat, což ta žebra naopak dokonale znemožňují. Opravdu si myslím, že bezpečnost musí být již regulována tím, že zde je řada semaforů, auta tu nesmí jezdit rychle. Ani by to tam nikoho nenapadlo. Všichni vědí, že tam lidé chodí. Chodci by tam měli mít převahu. Jako bezpečnostní prvek bych ta žebra skutečně nebral. Připadne mi to jako dost účelový argument.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.