„Křivákova Pieta patří k nejkvalitnějším dochovaným sochám vzniklých v rámci umění krásného slohu v celé Evropě. Pochází ze sbírky olomouckého kanovníka a dómského faráře Petra Křiváka, který ji v roce 1951 daroval katedrále svatého Václava v Olomouci,“ řekla historička umění a kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.
„V roce 2005 byla zapůjčena do stálé expozice připravovaného Arcidiecézního muzea v Olomouci a od té doby je její součástí. Bez přehánění mohu říct, že patří k těm nejkrásnějším a nejkvalitnějším,“ dodala.
Vzácné soše vrátili krásu |
Socha z konce 14. století, jež je od roku 2007 zapsaná na seznam kulturních památek, je podle ní srovnatelná se známou Šternberskou madonou. Restaurování Piety, kterou je až do 4. října možné si v plné kráse prohlédnout v Kapli svatého Jana Křtitele Arcidiecézního muzea, přitom vůbec nebylo jednoduché.
„Z první části restaurování z roku 2005 sešlo. V průběhu let se naskytla příležitost, jak v procesu pokračovat především díky zápůjčce do Badisches Landesmuseum v Karlsruhe na výstavu věnovanou Kostnickému koncilu. Právě tato instituce se významným způsobem finančně spolupodílela na druhé etapě restaurování,“ nastínil historik umění Ondřej Zatloukal.
Určení původu sochy bylo i pro odborníky tvrdým oříškem
Přípravu výstavy provázelo i pátrání po nejasném původu a původní barevnosti sochy. Experti ji porovnávali s podobnými díly a analyzovali i materiál, ze kterého byla vyrobena.
„Socha je zhotovena z jemné a křehké opuky, kterou je nutno sochařsky zpracovat vzápětí po vytěžení, dokud má potřebnou vlhkost. Musela tedy vzniknout někde poblíž a víme, že kámen byl vytěžen v Praze v zaniklých lomech mezi Strahovem a Bílou horou,“ popsala Hrbáčová.
Dalším vodítkem se pak stala „sesterská“ Pieta z hornobavorského kláštera Seeon ze stejné pražské dílny.
„Socha je po všech stránkách luxusní, sochařská práce precizní. Je vymodelována do posledního detailu a je kvalitní i jinak. Polychromie, která se téměř zázrakem dochovala do dnešní doby, svědčí o tom, že sochu zdobil zdatný malíř,“ doplnila Hrbáčová.
