"Demografy předpokládaný vývoj se potvrzuje. Lidé narození v silných ročnících minulého století teď už děti většinou mají a do rodičovství dospěly populačně slabší ročníky. Proto klesá i porodnost," řekla krajská analytička Mária Dvořáková.
Babyboom skončil. A v následujících letech se dětí, které se za dvacet či třicet let stanou hlavní ekonomickou silou země, nejspíš bude rodit stále méně. Tedy pokud region nezachrání přistěhovalci a jejich potomci, případně náhlý trend diktující pro každou rodinu šest dětí.
Po "tučných" časech se projevil pokles i v olomoucké fakultní nemocnici. Byť tamní porodnice stále je, co se počtu novorozenců týká, daleko před ostatními v kraji.
Rok 2011 byl pro olomoucké už pátým v řadě, kdy se počet narozených přehoupl přes dvoutisícovou hranici. Olomoučtí porodníci pomohli loni na svět celkem
2 109 miminkům. O rok dříve jich ale bylo 2 162. A v roce 2009 ještě o čtrnáct více.
Největší olomoucké dítě vážilo při porodu téměř pět kilogramů
Počty narozených dětí v krajinemocnice Šternberk Prostějov Olomouc Přerov Jeseník Šumperk kraj celkem (zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc, holding Agel a Jesenická nemocnice) |
Největším dítětem loňského roku byl v tomto zařízení chlapec vážící 4 910 gramů. Poměrně dost bylo ovšem naopak i miminek s velmi nízkou porodní váhou. To ale vyplývá ze specifického postavení nemocnice.
"Naše porodnice je perinatologickým centrem. Kromě běžných porodů z Olomoucka se sem proto soustředí nejrizikovější porody z celého kraje," vysvětlil mluvčí nemocnice Egon Havrlant. Specializované oddělení pečuje o nezralé a předčasně narozené chlapečky a holčičky. Jejich množství neklesá.
Poměrně citelný propad si naopak do kolonek porodů zapsali v šumperské nemocnici, kde se loni narodilo celkem 447 kluků a 424 dívek.
"Oproti roku 2010 je to o 158 dětí méně, čímž se i zde projevil celorepublikový trend ve snižování porodnosti," podotkla mluvčí holdingu Agel, pod který nemocnice spadá, Hana Szotkowská.
Sociolog: Rodičům více záleží na tom, aby mohli děti zajistit
Důvodů poklesu bude víc. Vedle ekonomické situace rodin či stále silnějšího trendu "jedináčků" i prostý fakt, že z velké části už odrodily ženy narozené v sedmdesátých letech. A byť se dnes věkové rozpětí těhotných zvětšilo - rodí sedmnáctileté i pětačtyřicetileté ženy - tolik jako v předchozích letech jich už, zdá se, nebude.
"Dítě je dnes považováno velmi často za poměrně nákladnou investici, stoupají nároky na to, co potomkům dopřát, jaké vzdělání a podobně," poznamenal olomoucký sociolog Martin Fafejta k dalším možným důvodům.
Nesouhlasí ale s tradovanou představou, že za nižším počtem dětí stojí sobeckost potencionálních rodičů. "Představa, že na to má vliv egoismus dnešních lidí, kteří se nechtějí obětovat dětem, je často mylná. Naopak mnohým dnešním rodičům na budoucnosti jejich dětí záleží mnohem více a zároveň vnímají nejistoty, které jsou spojeny s budoucností," doplnil.
Pro dnešní i budoucí rodiče je to svým způsobem dobrá zpráva. Jejich potomci budou mít snazší pozici při boji o místa ve školkách a školách, protože při zápisech a později přijímačkách nezažijí takový nával, jako ti, kterým úředníci do kolonek data narození zapsali třeba roky 2006, 2007 nebo 2009.
Horší zpráva to ovšem je pro ekonomiku. Méně dětí totiž v následujících desetiletích znamená i menší počet pracujících, kteří přispívají do systému lidem odkázaným na pomoc státu formou různých dávek a důchodů.
