Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blahořečení by se mohlo dočkat hned pět lidí z olomoucké arcidiecéze

  7:29aktualizováno  7:29
Kněz, který se obětavě staral o lidi, dívka, jež se nabídla jako oběť za nenarozené děti, či farář, který neváhal nasadit život ve službě potřebným. Celkem pět lidí z olomoucké arcidiecéze je mezi kandidáty na blahořečení.
Na blahořečení čeká pět kandidátů z olomoucké arcidiecéze, je mezi nimi olomoucký biskup i farář, který neváhal položit život. (Ilustrační snímek)

Na blahořečení čeká pět kandidátů z olomoucké arcidiecéze, je mezi nimi olomoucký biskup i farář, který neváhal položit život. (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Olomoucký arcibiskup Antonín Stojan byl známý svou štědrostí a také propagací smíření katolické církve s pravoslavnou. Nyní by se rodák z Beňova u Přerova spolu s dalšími čtyřmi lidmi, kteří působili na území olomoucké arcidiecéze, mohl dostat na seznam blahořečených. Všech pět životních příběhů už čeká na posouzení v Římě, než padne konečný verdikt.

"Antonín Stojan celý život propagoval smíření katolické církve s pravoslavnou. Byl to právě on, kdo založil tradici unionistických kongresů, při nichž se zástupci obou církví scházejí na Velehradu," popsal Otec Bedřich Horák z farnosti Beňov. A v rodné obci mají dokonce jeho muzeum.

Blahořečení se možná dočká i Anna Zelíková, která dobrovolně položila oběť za smrt nenarozených dětí. Zemřela v pouhých sedmnácti letech. Další kandidáty na blahořečení pak spojuje osud poznamenaný totalitními režimy.

Ignác Stuchlý, který svůj život zasvětil Salesiánům, nejprve čelil nacistům, a ani po konci války se ke své práci nemohl vrátit. A podobný je i osud Antonína Šuránka, kterého nejprve pronásledovali nacisté, a poté jej komunisté odsoudili k práci dělníka ve štramberské vápence.

Posledním z navržených kandidátů na blahořečení je Engelmar Unzeitig, sudetský Němec, který zemřel v koncentračním táboře Dachau.

"Unzeitig je vzorem kněze, který se obětavě věnoval svěřeným lidem, ale také se nebál nasadit svůj život ve službě potřebným, ačkoliv věděl, že ho to nejspíš bude stát život," uvedl Jiří Gračka z Arcidiecéze olomoucké.

Jak dlouho trvá proces, po němž se stanou kandidáti blahořečenými, je individuální.

"U některých to trvá stovky let, u jiných - jako například Matka Tereza nebo Jan Pavel II. - jen několik let. Ovlivňují to i dějinné a politické události. A tak přestože se o blahořečení například olomouckého arcibiskupa Stojana uvažovalo už mnohem dříve, během komunistického režimu byly tyto kauzy výrazně zpomaleny," uzavřel.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.