Jedním z příkladů je situace v Jívové, malé obci s necelými šesti stovkami obyvatel, kde by chtěl investor postavit pět větrných turbín.
"O větrných elektrárnách se tu jedná od roku 2006, kdy byla podepsána předběžná smlouva. Od té doby proběhlo několik veřejných sezení či průzkumů. Při územním řízení se ale náhle část místních postavila proti a celá obec se kvůli tomu začala hádat. Teď se proto bude rozhodovat jak dál, zda bude obec i nadále pro to, aby tu větrníky stály," uvedla starostka Jívové Milada Malíková.
V polovině července zde odpůrci předali petici s 318 podpisy. "Z toho bylo 139 místních, ostatní pak mají k obci vztah, protože jsou to třeba chataři nebo děti místních, které bydlí jinde," nastínila Milena Hesová, zastupitelka a organizátorka petice.
"Vadí nám především nedodržování zákonných regulací, jako je třeba odstup větrníků od zástavby, či narušení rázu krajiny. Dále je to pak samotná firma, která je podle našich informací pochybná. Podle výkladu právníka by přitom mohly všechny závazky investora spadnout na obec. Kromě toho je tu také problém hluku a ztráty hodnoty nemovitostí," dodala.
Větrníky znamenají peníze do obecních rozpočtu
Hlavním motivem, proč jsou vedení obcí a měst nakloněna stavbě větrných elektráren, je zajištění leckdy nemalého stálého příjmu do rozpočtu.
"Už při stavbě elektráren má obec dostat podle zvažovaných nových smluv za každou sto tisíc. Během provozu by pak za pětici elektráren mělo přijít zhruba půl milionu ročně, což představuje asi desetinu našeho rozpočtu," shrnula Malíková.
Vedení obce teď podle ní zvažuje širší průzkum veřejného mínění mezi místními, který by zastupitelé při svém rozhodování zohlednili.
"Překvapuje mě ale argument o narušení krajiny. Pětice elektráren má totiž stát v lokalitě, kde už nyní jedenáct větrníků stojí," dodala.
U Moravského Berouna může vyrůst dalších devět větrníků
Dalším místem, kde by mohly vyrůst větrné elektrárny a kvůli tomu zde vznikly spory, je i Moravský Beroun a jeho místní část Nové Valteřice. Město schválilo v prosinci smlouvu o spolupráci.
"Ta dává firmě kompetenci zajistit si v rámci zjišťování vlivu na životní prostředí, zda lze na katastru města, kde a v jakém množství stavět větrné elektrárny. Je k tomu vyčleněno katastrální území Čabová a Nové Valteřice," shrnula starostka Zdenka Szukalská.
"Firma předpokládala stavbu zhruba devíti větrníků, ovšem opravdu to záleží na dalším posuzování. Přesný počet elektráren není stanoven. Výstavba je ale z velké části předpokládána v koridoru vedení vysokého napětí se stožáry o výšce přes třicet metrů. V dohledu jsou navíc další větrné elektrárny. Už jich tam stojí celkem šestnáct," dodala.
Osada má 29 obyvatel, pod peticí je přesto devět set podpisů
Město nyní připravuje nový územní plán, ve kterém ale není případná výstavba větrných elektráren zahrnuta, a pokud by k ní mělo dojít, musel by být změněn.
Už jen samotná smlouva ale vyvolala reakci a podepisování hned dvou petic. V té druhé se objevilo dokonce téměř devět stovek podpisů, přestože Nové Valteřice mají necelé tři desítky stálých obyvatel.
"Chaty tu totiž mají lidé odjinud nebo sem jezdí do penzionů. Všem nám vadí narušení rázu krajiny, ale také hluk. Podle nás jde o porušení zásad územního rozvoje, zvlášť když větrníky ani nejsou v platném územním plánu. Podle něj je zde rekreační zóna. Někteří lidé jsou kvůli tomu připraveni sáhnout i k žalobám. Koupili si dům v klidné odpočinkové zóně a teď tu mají mít obří větrníky," řekla organizátorka petice a členka sdružení Kořeny domova Alena Jüttnerová.
V kraji by přitom investoři chtěli postavit další větrníky i jinde. Jak uvedla dříve ČTK, zájem je třeba v okolí Huzové či Maletína na Šumpersku.
