"Loni i předloni jsme začali obcím přispívat na chemické prostředky na likvidaci komárů vlastně až poté, co krajská hygienická stanice vyhlásila na určitém území kalamitní stav. Nyní se vydáme preventivní a věříme že úspěšnější cestou. Pokusíme se zasáhnout efektivně ještě v období komářích larev," popsal plánovaný postup náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.
Daný způsob má být navíc levnější. Účinné hubení larev je ovšem poměrně náročné na přípravu a dobré načasování. Obce musí znát líhniště, která je potřeba zakreslit do map. Podmáčené lokality a místa s dlouhodobě stojící vodou proto teď vyhledávají pracovníci Lesů České republiky a Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
"Od pracovníků lesů jsem už dostal mapové podklady se zakreslenými místy zdrojů líhnišť v celém Litovelském Pomoraví. Chceme, aby se díky společnému postupu obcí a postřikům komářích líhní řešily příčiny, ne následky," poznamenal Vladimír Kamínek, starosta Střeně, kde patří situace každoročně k nejhorším.
Obce už také vybírají lidi, kteří až nastane den "D" vyrazí pomocí postřiků zlikvidovat komáří "porodnice". Podstatnou roli totiž hraje čas. Aby v obcích nepropásli správný okamžik, sledují situaci i hygienici. "Dají nám vědět v okamžiku, kdy bude možné provést postřiky," podotkl Horák.
Komárů je zatím ve srovnání s jinými roky podprůměrně
Obecně lze odhadnout, kdy jsou líhniště aktivní. "Jakmile přijdou vydatnější deště a dojde k zaplavení, vyjíždíme do terénu," popsal olomoucký hygienik Libor Mazánek s tím, že prozatím je množství "jarních" komárů spíš podprůměrné.
V současné době se vyskytli jen v Olomouci-Černovíře a v Příkazích. "Příkazští již začali v uplynulých dnech situaci řešit. Jinak vše nasvědčuje tomu, že letošní rok bude z tohoto pohledu v Litovelském Pomoraví podprůměrný," podotkl Mazánek.
"Samozřejmě se v něm nějací komáři objeví, ale aby ve větším množství létali do obcí, to ne. Oproti loňsku to z jara bude odpočinek," dodal. Situaci ale ještě může změnit případné deštivé počasí a velké množství rozlivů.
Hejna obtížného bodavého hmyzu každoročně znepříjemňují život obyvatelům i návštěvníkům řady obcí na Litovelsku a Olomoucku i v některých lokalitách podél řeky Bečvy. Obce dávají do postřiků vlastní prostředky. Přispívá jim i hejtmanství, které loni utratilo za postřiky rekordních 1,23 milionu korun. V roce 2009 to přitom bylo 130 tisíc. "Teď máme vyčleněných na první fázi 150 tisíc korun," uvedl Horák.
