Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Student chtěl s politiky mluvit o bourání kasáren. Čekal 11 hodin, marně

  5:52aktualizováno  5:52
Trpký střet voliče s politiky zažil Prostějovan Jiří Zakopal. Chtěl vystoupit na zastupitelstvu, aby jako absolvent fakulty architektury oponoval tvrzením radnice o nutnosti zbourat tamní Jezdecká kasárna. Navzdory jedenáctihodinovému čekání šanci nedostal, koalice jeho vystoupení zablokovala.

Student čekal na zasedání prostějovského zastupitelstva (na snímku budova radnice) 11 hodin na možnost promluvit, tu však nakonec údajně z formálních důvodů nedostal. Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

O Jezdecká kasárna v Prostějově se čerstvý absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha Jiří Zakopal začal zajímat zhruba před rokem.

„S kolegou Vojtěchem Jeřábkem jsme se loni zabývali projekty na sociální bydlení a narazili jsme na studie na přestavbu Jezdeckých kasáren. Podle nás nebyly kvalitní, tak jsme se o celou věc začali víc zajímat,“ vysvětlil Zakopal.

V archivu, muzeu a na dalších úřadech sehnali stavební výkresy hlavní budovy a jízdárny z let 1939 a 1941. Podařilo se jim dohledat historické fotografie, na základě kterých do detailů zakreslili původní podobu fasády. Využití areálu se nakonec stalo tématem Zakopalovy diplomové práce.

Začátkem letošního roku se proto vypravil na radnici se žádostí o povolení ke vstupu do areálu, aby stav budov mohl pro svou diplomku nafotit. V kapse měl doporučení fakulty architektury a čestné prohlášení, že případný úraz bere výhradně na svou odpovědnost. Město mu však vstup zamítlo.

„To mě zarazilo. Říkal jsem si: aha, pozor. Přibližně v té době zároveň začala mohutná kampaň za bourání kasáren. Původně jsem chtěl celou věc držet mimo politiku a případně jen probudit veřejnou diskusi, ale teď už to nešlo. Tak jsem požádal opozici v zastupitelstvu o pomoc,“ popisuje Jiří Zakopal.

Experti: Kasárna jsou v pořádku a vhodná k rekonstrukci

Díky tomu se mu podařilo dostat se na oficiální kontrolní prohlídku kasáren. Pořídil téměř 900 fotografií a oslovil dva renomované tuzemské odborníky s žádostí o posudek.

Stanoviska vedoucího Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha profesora Václava Girsy a autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb Jana Vinaře z Prahy, který se specializuje na památky, vyzněla jednoznačně. Budovy Jezdeckých kasáren jsou staticky v naprostém pořádku, zcela vhodné k rekonstrukci a přestavbě třeba na byty a jsou důkazem kvalitní architektury z roku 1891.

Názor odborníků

Posudek vedoucího Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha profesora Václava Girsy:
„Likvidace cenných historických budov a jejich náhrada novostavbami připomínají typický projev arogance minulého režimu, kdy došlo k rozsáhlé devastaci země. Setrvačnost tohoto trendu i 25 let po roce 1989 je bezpochyby odrazem neúcty k hodnotám či projevem koncepční bezradnosti.“

Posudek autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb Jana Vinaře z Prahy, který se specializuje na historické památky:
„Přestože byl objekt částečně devastován vandaly, hlavní konstrukce nejsou zásadně poškozené. Objekt má velkou kapacitu a jeho dispozice je vhodná pro různé možnosti využití, jako například byty, hotelové ubytování či kanceláře. Navržené zbourání se jeví jako neuvážené a neekonomické a je výrazem neschopnosti vlastníka najít vhodné řešení.“

„Posudky oba udělali zcela zadarmo ve svém volném čase. Dostali akorát lahev moravské slivovice a knihu o Prostějově,“ konstatuje Zakopal. Vyzbrojen posudky a argumenty se rozhodl, že požádá o vystoupení na zastupitelstvu.

„Čekal jsem tam až do půlnoci, ale koalice moje vystoupení zamítla. Vymluvila se na jednací řád. Podruhé pak ani neschválila program,“ odtušil.

Primátor: Dle předpisu se k bodu Různé občan přihlásit nemůže

Jezdecká kasárna tehdy na program zastupitelstva navrhla opozice, koalice to neschválila, ale primátor Prostějova Miroslav Pišťák z ČSSD slíbil, že se kasárna proberou na závěr v bodě Různé.

Zakopal tedy vyčkával, ale primátor nakonec oznámil: „K bodu Různé se podle našeho stávajícího interního předpisu občan nemá možnost přihlásit. Pak skutečně zrušme jednací řád a budeme postupovat naprosto nahodile.“

I přesto se o vystoupení Zakopala hlasovalo, koalice i tentokrát smetla návrh ze stolu.

„Nelíbí se mi, že občan, který volil zastupitele, nemá možnost na zastupitelstvu promluvit. Konzultovala jsem to i na ministerstvu vnitra a jednací řád nemůže stát nad zákonem o obcích, podle kterých má volič na své vystoupení právo,“ rozhořčila se předsedkyně opozičního klubu hnutí ANO v prostějovském zastupitelstvu, Hana Naiclerová.

„Není tu ochota řešit využití kasáren, tlačí se na jejich zbourání“

Zakopal je každopádně přesvědčen, že přestavba Jezdeckých kasáren je bezpochyby levnější než bourání a nová výstavba. Budovy jsou navíc podle něj dispozičně vhodné k přestavbě, což dokazuje historickými výkresy z první poloviny 20. století a armádními plány na přestavbu z konce 90. let, na kterých jsou jasně vidět byty pro vojáky.

„Chtěli jsme se pokusit vyvolat veřejnou diskusi s představiteli města a odborníky, kteří nám přislíbili účast, kde bychom představili naše argumenty proti bourání. Chtěli jsme se bavit o smysluplném využití kasáren, ale na radnici k tomu není jakákoliv ochota. Vyloženě se tlačí na to, aby se kasárna co nejdříve zbourala,“ míní Zakopal.

„Neměl jsem naivní představy, když jsem do toho šel, ale bohužel jsem poznal, jak funguje politika. Město se prostě s nikým bavit nechce a zbaběle se schovává za jednací řád,“ dodává roztrpčeně muž, který se nedávno stal členem osadního výboru v prostějovské čtvrti Domamyslice.

„S kolegou bychom rádi změnili přístup města k práci s veřejným prostorem,“ vysvětluje.

U Jezdeckých kasáren už možná bude pozdě. Prostějovská městská rada totiž nedávno na demolici schválila dva a půl milionu korun, takže bourání může začít v podstatě kdykoliv.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.