Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I přes sliby zbyla z historických kasáren suť. Místo nich vyroste hřiště

  17:10aktualizováno  17:10
Historická Jezdecká kasárna v Prostějově navzdory protestům padla k zemi a zbyla z nich jen suť. Demolici prosadila koalice ČSSD, komunistů a Pévéčka i když politici před volbami slibovali, že zachovalou budovu nechají stát. Radnice navíc teprve teď zvažuje, co přesně na pozemcích vznikne.

Jezdecká kasárna v Prostějově z roku 1881 se během ledna a února 2016 proměnila v suť a to navzdory petici obyvatel za záchranu stavby i názoru odborníků (snímek z poloviny února 2016). | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Vedení města si až nyní nechává zpracovat studii na využití celého prostoru. „Rádi bychom na místě vybudovali tělocvičnu, zaměřenou na malé sporty. Především pro florbalisty, kterých je v Prostějově více než tisícovka a nemají kde hrát,“ sdělil Zdeněk Fišer, náměstek primátorky Prostějova odpovědný za investice.

„Uvažujeme také o komunitních domech a o vybudování centrálního parku, který by byl propojený s botanickou zahradou,“ dodal.

Bourání Jezdeckých kasáren

Vedení prostějovské radnice prosazovalo variantu zbourání navzdory tomu, že před komunálními volbami politici mluvili o jejím zachování. Například lídr ČSSD a pozdější primátor Prostějova Miroslav Pišťák na předvolební debatě v říjnu 2014 na otázku, zda je pro zbourání Jezdeckých kasáren, prohlásil: „Ne. Říkám ne, protože nevím, kde se ta fáma, že budeme demolovat, vzala.“

Proti demolici se navíc stejné besedě s voliči jednoznačně vyslovil také komunista Jaroslav Šlambor, dnes uvolněný radní města Prostějova.

O rok později však na jednání městského zastupitelstva oba muži pro zbourání Jezdeckých kasáren zvedli ruku a vládnoucí koalice tak demolici historické budovy z roku 1891 prosadila nejtěsnější možnou většinou jednoho hlasu.

Budovu nezachránila petice ani posudky odborníků

Proti bourání přitom opakovaně vystupovala opozice a vznikla i petice, kterou podepsala tisícovka lidí. Odpůrci tvrdili, že budova má pro město historický význam a je s příslušnou prostějovskou čtvrtí neodmyslitelně spojena. Navrhovali zakonzervování, zpracování studie využití a poukazovali na protichůdná vyjádření radnice.

Petr Brückner z odboru rozvoje a investic na prostějovském magistrátu například v ohlášení demolice napsal, že důvodem k odstranění stavby je špatný technický stav budovy. Posudek, který si město předtím objednalo, však tvrdil něco jiného.

„U žádné z konstrukcí nebylo zjištěno takové narušení, které by hrozilo zřícením. Objekt je celkově využitelný a rekonstruovatelný,“ uvedl autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb Daniel Lemák ze společnosti Statika Olomouc.

Na demolici v poslední době tlačilo zejména hnutí Pévéčko. „Hlavním cílem bylo, aby demolice proběhla v zimě a v chladných měsících kvůli zvýšené prašnosti. Až na jaře začnou lidé v okolí víc větrat a otevírat okna, prach by je omezoval,“ prohlásila náměstkyně primátorky Ivana Hemerková z Pévéčka.

„Když vandalové rozbijí okna na zámku, taky půjde k zemi?“

V minulosti sice zastupitelstvo schválilo peníze na zabezpečení kasáren, koalice to však nerespektovala a naopak urputně prosazovala demolici. Město tvrdí, že oprava budovy by byla kvůli nevhodnému dispozičnímu uspořádání příliš drahá a pro kasárna nyní město beztak nemá smysluplné využití.

„Nelogičnost celého postupu, a hlavně spěch, se kterým se o demolici rozhodovalo, nás na celé věci nejvíc pobuřuje. Prostějov přišel o cennou historickou budovu a zdá se nám, že vedení města rozhoduje zcela v rozporu se zájmy občanů,“ uvedl například Jan Walla ze spolku ProProstějov, který proti bourání Jezdeckých kasáren dlouhodobě vystupoval.

Jezdecká kasárna nechala v roce 1891 v Prostějově postavit Dvorská vojenská stavební kancelář ve Vídni a sídlil v ní 6. jezdecký pluk. Jeho historii dodnes připomíná bojová zástava, kterou využívá při slavnostních příležitostech Pražský hrad. Kasárna se stala symbolem čtvrti.

Když město budovu před pár lety převzalo od armády, byla v pořádku. Těsně před demolicí z ní však zbyla vybydlená troska s vytlučenými okny a vyrabovanými rozvody, protože radnice budovu nechránila před nájezdy bezdomovců.

Experti z Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha nicméně potvrdili, že precizně postavená budova s vnitřními klenbami, která je charakteristickým fenoménem pozdní monarchie, je staticky v pořádku a vhodná k rekonstrukci.

„Je pravda, že Jezdecká kasárna nebyla udržována a na první pohled člověk viděl rozbitá okna. Vnitřní prostory byly navíc vybydlené. Budova však byla opravitelná, což dokázaly posudky odborníků. Když vandalové rozbijí okna například na prostějovském zámku, taky půjde k zemi?“ ohradil se další člen spolku ProProstějov, Jakub Čech.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.