MÍSTO VOJÁKŮ OPRAVNY? U letiště v Bochoři je stále nejisté, zda zde zůstane armáda. Pokud by ale vojáci odešli, mohly by je vystřídat letecké opravny. (Ilustrační snímek)

MÍSTO VOJÁKŮ OPRAVNY? U letiště v Bochoři je stále nejisté, zda zde zůstane armáda. Pokud by ale vojáci odešli, mohly by je vystřídat letecké opravny. (Ilustrační snímek) | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Vrtulníkovou základnu by v Bochoři mohly vystřídat letecké opravny

  • 0
Vrtulníky by s vojenským letištěm v Bochoři u Přerova mohly zůstat spojené, i pokud vláda zruší tamní vrtulníkovou základnu. O část uvolněných prostor se zajímají státní Letecké opravny Malešice. Ty jsou mimo jiné jediným opravárenským závodem pro vrtulníky Mi v zemích NATO a EU.

"Úvahy o možném využití části přerovského areálu Leteckými opravnami Malešice skutečně existují," potvrdil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Nakolik je tato varianta reálná, ale komentovat nechtěl.

Podle mluvčího podniku Andreje Čírtka jde zatím o obecnou úvahu. Její převedení do praxe stojí a padá na vládním rozhodnutí o osudu vrtulníkové základny a následném využití tamních pozemků a budov.

Pokud by však armáda bochořský areál opustila, firma předběžně uvažuje o využití jeho části pro letecký výcvik a případně i pro údržbu vrtulníků.

"Neuvažujeme o stěhování podniku či jeho části do Přerova, nýbrž o možném využití uvolněné infrastruktury pro rozšíření našich obchodních aktivit," upřesnil generální ředitel LOM Praha Roman Planička.

O případném angažmá Malešických slyšel i náměstek olomouckého hejtmana Ivan Kosatík. "Vím, že tento nápad vzniká a je i vize, že vedle toho může existovat také civilní letištní provoz," uvedl Kosatík.

Existence letiště pro civilní provoz má podle něj v této lokalitě smysl, i pokud by se stát rozhodl o zrušení vrtulníkové základny. Resort obrany však zatím nemá o její budoucnosti jasno. Jisté je to, že vojenských letišť je příliš a kvůli úsporám armáda některé zruší.

Armáda zredukuje svá letiště, vyhlídky Bochoře jsou nejisté

Bochoř přitom podle resortu patří k nejméně potřebným. "Ale zatím vláda nerozhodla. Stále však platí, že se bude muset zrušit nejméně jedna letecká základna. Zatím však není jisté která," dodal Pejšek.

I přes nejistotu panující kolem budoucnosti armádní základny by se podle Kosatíka za pár týdnů mohlo podařit dotáhnout do konce převod pozemků nezbytných k provozu civilního letiště na Olomoucký kraj.

"Převod pozemků se chystá dlouhodobě a podle informací ředitele letiště by se brzy mohlo podařit podepsat převod mezi ministerstvem obrany a Olomouckým krajem," dodal Kostík.

Pejšek však raději výhledy týkající se termínu podepsání dohody posunuje dál v čase: "U převodu pozemků do majetku kraje musím trochu tlumit optimismus. Dohoda o takovém převodu existuje, pracujeme na tom, ale ještě si to vyžádá nějaký čas."

Opozice: Přerov dává peníze do nepříliš reálného projektu

Dva kraje v srdci Moravy spolu s Přerovem, které v roce 2009 založily společnost Regionální letiště Přerov, původně doufaly, že na přeměnu letiště pro civilní sektor získají evropské dotace. Unie však před časem rozhodla, že do Bochoře stamiliony nepošle. Civilní areál, kde pozemky stále patří státu, tak postupně "dávají do kupy" peníze z pokladen tří zmíněných akcionářů.

"Letos se jedná celkem o 13 milionů na etapu, která přijde asi na 20 milionů a má zajistit rekonstrukci hangáru pro civilní provoz a opravu pojížděcích drah," popsal Kosatík.

Budoucnost regionálního letiště však vidí skepticky přerovská opozice. Ta tvrdí, že nikdo veřejně nedoložil, kolik se do vybudování takovéto efektivně fungující instituce musí vložit peněz. Vadí jí, že Přerov dává poměrně vysoké sumy do z jejich pohledu nepříliš reálného projektu.

"Vynakládáme peníze do něčeho, o čem ani zastupitelé nevědí, jak bude v praxi fungovat. Takzvaná cost benefit analýza nám nebyla poskytnuta," dodal Richard Šlechta ze Společně pro Přerov.