Obžaloba viní Artura Slawomira Kamedulu z šíření návykových látek, které prodával ve svých "drogových" obchodech. Polák, který při vyšetřování nevypovídal, ale trvá na tom, že v nabídce jeho prodejen byly pouze sběratelské předměty. Není si také vědom toho, že by porušil české zákony.
Síť Amsterdam shopů se v ulicích českých měst a také na internetu objevila na konci roku 2010. Olomoucká prodejna na Masarykově třídě pak byla otevřena v lednu 2011. Vedle "drogového" obchodu v Ostravě na Stodolní ulici to byly jediné dva obchody, k nimž se obžalovaný Polák u soudu přihlásil.
"Ostatní patřily Čechům či Polákům, oni však u soudu nejsou," podotkl Kamedula. "Nejsměšnější je, že jsem již pět měsíců zavřený, stejně jako moje obchody, a přitom jiné konkurenční firmy prodávají stejné produkty. A to jak na internetu, tak v kamenných obchodech. A v mnoha zemích Evropské unie se nacházejí obchody se stejným zbožím," dodal.
Obžalovaný: Své prodejny jsem přenechal zaměstnancům
Státní zástupkyně má však po vyšetřování olomouckých policistů, kteří muže zadrželi i díky jeho sebejistotě, že je v jeho případě policie bezmocná (více čtěte zde), jiný názor. "Jako jednatel a jediný majitel své firmy vědomě skrze reklamu sváděl a podněcoval široký okruh obyvatel k užívání látek, které ovlivňovaly lidské chování," četla ze své obžaloby.
Obžalovaný však trvá na tom, že ve skleněných vitrínách jeho obchodů byly k dostání pouze sběratelské předměty. "Měly formu bylinek, prášků či tabletek, jejich přesné chemické složení však neznám. Nakupoval jsem je v Polsku. Ovšem v České republice jsem je prodal jen jedné firmě v Českém Těšíně, ostatní firmy si je pak tady prodávaly mezi sebou," řekl soudkyni Markétě Langerové.
"Je možné, že je pak dále prodávali i moji zaměstnanci. Po nějakém čase jsem jim firmu předal. Věřil jsem jim. Dalo by se spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát jsem ve svém obchodě sám byl. Nikdy jsme žádné zákony či předpisy neporušili, nikoho jsem nikdy nenaváděl k tomu, aby naše zboží užíval. I na obalech bylo napsáno, že nejsou určeny ke konzumaci," reagoval pak na její otázky.
Soudkyně rozhoduje také o další Kamedulově vazbě, v níž je kvůli obavě z toho, že by mohl utéct a také pokračovat ve svém podnikání. "To jsem nikdy neměl v úmyslu, nikdy jsem se také nevyhýbal trestnímu stíhání. Jsem přesvědčen, že to, co má být, bude. Nehodlám si nějakým skrýváním kazit svůj život," popsal obžalovaný, který požádal o propuštění z vazby ze zdravotních důvodů.
Údajný sběratelský předmět vykouřila i prodavačka
U soudu zazněla také výpověď jednoho ze zákazníků olomouckého Amsterdam shopu. Přiznal, že zde nakupoval zhruba třikrát a zakoupený prášek užíval nosem. "Účinky byly podobné jako u pervitinu či marihuany, které jsem dříve užíval. Na obalu bylo napsané, že to není určeno ke konzumaci, ale věděl jsem z internetu a také od prodavačky, že to užívat mohu," popsal muž.
U pultíku v soudní síni ho vystřídala žena, která zhruba měsíc prodávala v Amsterdam shopu ve Frýdku-Místku. "Prodávala jsem sběratelské předměty. Vypadalo to jak pilulky či prášek. Zaměstnavatel mi řekl 'prodávej běžně jako v obchodě'. Když se někdo zeptal, zda to má konzumovat, tak jsem mu jasně řekla, že je tam napsáno, že se to jíst nemá," uvedla žena.
Také další prodavačka, která prodávala v olomoucké prodejně, potvrdila, že měla instrukce k tomu nabízet zboží jako sběratelský předmět. Na některých tvářích v soudní síni, včetně státní zástupkyně, pak ale vyloudila úsměv, když popisovala systém uspořádání zboží ve skleněných vitrínách. "Měla tři patra. Na horní poličce bylo zboží pro zkušené sběratele, dole pro úplné začátečníky."
Sama však potvrdila, že věděla o tom, že zboží Amsterdam shopu nejsou sběratelské předměty. "Četla jsem to v novinách a viděla ve zprávách. A tak jsem jeden ten sběratelský předmět vykouřila," popsala svědkyně, která z dob studií měla příležitostné zkušenost s marihuanou. "Tohle ovšem bylo silnější a navodilo to euforickou náladu. Chuť ovšem byla špatná."
