Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalý šéf zkrachovalého OP Prostějov Tuhý jde kvůli zpronevěře k soudu

  19:56aktualizováno  19:56
Bývalý šéf OP Prostějov František Tuhý bude příští týden před soudem vysvětlovat zpronevěru 26 milionů korun. Je obžalován z toho, že v době narůstajícího zadlužení vysál z podniku miliony korun, které si vyplatil jako prémie. Jde o první z řady trestních stíhání kolem krachu OP, které dorazilo k soudu.
K soudu míří první z vysokých manažerů zkrachovalého OP Prostějov. Ilustrační snímek

K soudu míří první z vysokých manažerů zkrachovalého OP Prostějov. Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

V procesu, který u Krajského soudu v Brně začne v úterý, Tuhému obviněnému ze zpronevěry hrozí až deset let vězení.

„Od února roku 2004 do února roku 2008 svévolně v rozporu se zákonem rozhodl o vyplacení prémií své osobě, čímž měl způsobit společnosti Oděvní podnik škodu ve výši přesahující 26 milionů korun,“ shrnul obžalobu mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma.

Policejní vyšetřování začalo loni v dubnu poté, co u brněnského krajského soudu podal tehdejší insolvenční správce OP Jaroslav Svoboda takzvanou odpůrčí žalobu. Podle ní valná hromada vůbec neměla o ročních prémiích přehled a Tuhý si tak mohl přihrát odměnu bez ohledu na katastrofální ekonomickou situaci podniku.

„K ničemu se nebudu vyjadřovat,“ reagoval Tuhý loni na jaře a nyní už vůbec nezvedá telefon.

Manažery podezírají, že zvýhodnili spořitelnu před ostatními

O nic lépe na tom ovšem není ani pětice vysoce postavených manažerů OP, kteří potápějící se oděvní gigant převzali po Františku Tuhém. Jsou podezřelí, že poslední volný majetek zastavili ve prospěch České spořitelny na úkor ostatních věřitelů.

Získali sice další úvěr na provoz podniku, a udrželi ho tak v chodu, transakcí z června roku 2009 však v době, kdy už podnik podle policie nebyl schopen splácet dluhy, poškodili zbylé stovky věřitelů, na které nic nezbylo. Členům představenstva Milivoji Žákovi, Miroslavu Galářovi, Zuzaně Vlachové, Milanu Antlovi a Lukáši Blažkovi hrozí až tři roky za mřížemi.

Obvinění manažeři nic vysvětlovat nechtějí. Vyjádření odmítl například Milivoj Žák, podobně reagoval také Miroslav Galář.

„Nebudu se o tom s vámi bavit,“ prohlásil Galář, mimo jiné manžel současné radní v Prostějově za ČSSD Milady Galářové. Ten dnes pracuje ve firmě AMF Reece, která vyrábí speciální průmyslové šicí stroje a od padlého OP v rámci konkursu koupila fungující dílnu měřenek. Bez souhlasu České spořitelny jako zajištěného věřitele by AMF Reece měřenky nezískala.

„Ti, co za krach mohou, vyvázli, a ti, co chtěli OP pomoci, mají problémy. Pan Galář má moji maximální podporu,“ řekl šéf AMF Reece Igor Komloš.

Česká spořitelna podezřelou transakci nechtěla jakkoliv komentovat. „Podaná trestní oznámení jsou v rukou orgánů činných v trestním řízení a Česká spořitelna se k nim do jejich uzavření nebude veřejně vyjadřovat,“ sdělil Marek Pšeničný z tiskového centra České spořitelny.

Policie vyšetřuje bývalého insolvenčního správce či advokátku

Nedávno navíc policie rozjela další vyšetřování, které se týká bývalého insolvenčního správce OP Jaroslava Svobody. Z dokumentů v insolvenčním rejstříku vyplývá, že detektivové ho podezřívají z trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku.

Soud nyní vyhověl žádosti policie, aby zprostil mlčenlivosti Svobodu, insolvenční správkyni Miloslavu Horskou, bývalého zvláštního správce Jiřího Kocvrlicha a Radka Dudáše z poradenské firmy D Advisory Partners. O co přesně jde, z dokumentů v rejstříku není jasné, a podrobnosti k případu policie nesdělila.

V rámci krachu OP kromě toho probíhá řada dalších žalob. Česká spořitelna zažalovala například Svobodu a Kocvrlicha o 209 milionů korun, které podle banky chyběly na účtech po prodeji zásob. Svoboda se hájí tím, že většinu peněz investoval zpět do provozu podniku.

Svoboda naopak mimo jiné v další žalobě upozornil na třicítku faktur za téměř tři miliony korun, které za právní služby inkasovala pražská advokátka Michaela Bartošková.

„Cílem bylo vytvoření fiktivního právního titulu, který by legalizoval neoprávněné vyvedení finančních prostředků ze společnosti Oděvní podnik,“ uvedl Svoboda. Bartošková to odmítla a tvrdí, že veškeré dokumenty a podklady o své činnosti pro OP je schopná předložit.

Někdejší oděvní gigant OP spadl do konkurzu v květnu roku 2010 s dluhy 555 věřitelům za více než dvě miliardy korun. Jeho hlavní areál v Prostějově byl prodán a na konci června budovy poslal k zemi střelmistr tunou dynamitu (více čtěte zde).



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.