Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát chce Polsku splatit dluh desítkami hektarů půdy. Obce ji brání

  5:55aktualizováno  5:55
Stát vytipoval desítky hektarů půdy na Jesenicku, jimiž navrhuje splatit část pozemkového dluhu Polsku z 50. let. MF DNES zjistila, že na nejnovějším seznamu se objevily parcely v okolí Bílé Vody a Mikulovic. Obce však odmítají, aby vyrovnání dluhu ukrojilo hektary právě z jejich katastrů.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Monika TomáškováMF DNES

Česko dluží Polsku pozemky už přes půl století, konkrétně z 60. let, kdy se napřimovaly státní hranice, aby šly lépe uhlídat, a Polsko připravilo posunutí o část území. Nová není ani úvaha státu, že k umoření letitého dluhu využije mimo jiné půdu podél česko-polské hranice na Jesenicku.

Česká vláda dluh ve výši 368 hektarů uznává, a protože Polsko v minulosti odmítlo návrh finančního vyrovnání, průběžně hledá pozemky, jimiž by jej splatilo. Konkrétně na Jesenicku se v minulosti neúspěšně jednalo například o území v okolí Vidnavy.

Loni na podzim předala Varšavě nový seznam vytipovaných parcel, z nichž si mají Poláci vybrat, o které by měli zájem a o nichž se bude vyjednávat. Seznam byl utajovaný a také jednání ministrů české vlády probíhalo v režimu vyhrazené.

MF DNES se nyní podařilo zjistit, že na seznamu podle očekávání opět figurují pozemky na severu Olomouckého kraje, které by tak v budoucnu mohly změnit majitele. Celkem asi 40 hektarů, z nichž malá část leží v katastru Bílé Vody a větší u Kolnovic, části Mikulovic.

„Na katastru Bílé Vody jde zhruba o 1,2 hektaru půdy v majetku Lesů ČR, v Kolnovicích je to celkem 39 hektarů. Z toho jsou pozemky Lesů ČR přes 10 hektarů, více než 28 hektarů jsou pozemky neznámého vlastníka,“ potvrdila mluvčí Ministerstva vnitra Gabriela Vaňková.

„Jednání státu je jako z pohádky o Smolíčkovi“

Přestože pozemky patří státu (před pár lety byly formálně pod stát převedeny i původně polské pozemky, u nichž se po změně hranice již nepodařilo dohledat vlastníky), jejich možné přepuštění Polsku je možné pouze se souhlasem obcí. A tady může ministerstvo vnitra, potažmo stát, čekat problém.

Ani jedna z obcí rozhodně není nadšená z toho, že by měla za Česko „splatit“ starý dluh. Vytipované pozemky totiž buď využívají, nebo s nimi počítají do budoucna. Byť třeba v případě Bílé Vody jde spíš o protest z principu. Obec sice schválila, že souhlasí s vydáním 1,15 hektaru, ale další zhruba dva tisíce metrů čtverečních odmítá do česko-polského narovnání vydat.

„Ta výměra se zdá marginální a ani tam nic důležitého z pohledu obce není. Jenže nám jde o princip. Protestujeme tak proti chování státu v této věci,“ uvedl starosta Bílé Vody Miroslav Kocián. Podle něj totiž stát jedná nefér.

„Když jsme souhlasili s vydáním hektaru, tak později přišel stát s tím, že chce další pozemek. Když dáte, můžete dát víc. Je to jako z pohádky o Smolíčkovi Pacholíčkovi,“ řekl bělovodský starosta.

Vydání pozemků odmítají v Kolnovicích i Mikulovicích

To v oblasti Kolnovic jde o mnohem významnější výměru, která v celkové bilanci hraje zásadní roli. Jenže i tam stát naráží na tvrdý odpor.

„My jsme mysleli, že už je to vyřízené, protože stejně jako bývalé zastupitelstvo má i to současné stejný názor. Vydání těchto pozemků kompletně odmítáme. Nerozumím tomu, proč se ve státním seznamu tyto pozemky dál objevují,“ shrnul starosta Mikulovic Roman Šťastný. Podle něj jde o významné území, na kterém podnikají soukromí zemědělci.

„Část území může být také v budoucnu využitelná i pro výstavbu rodinných domků,“ dodal Šťastný.

Ani mikulovickému starostovi se nelíbí způsob, jakým stát pozemky vyhledává.

„Nejde o rovnocenný dialog. Stát jenom řekne, ty a ty pozemky se vyčlení, a pokud možno nejvíc na Jesenicku. Čím větší výspa, tím víc ji odstřelíme. A lidí je tam málo, takže nebudou křičet. V tom se ale stát mýlí. My o pozemky budeme dál bojovat,“ upozornil.

Výměna pozemků může zbořit zemědělci plány

Tvrdý postoj obce schvaluje i jednatel zemědělské společnosti K - Agro Ivan Kasal, který v pohraničí podniká.

„Nevím, jak bych dopadl, kdyby se pozemky vydaly do Polska. Asi bych musel propustit lidi a skončit,“ říká. Zatím žije v nejistotě, jak dopadnou jeho podnikatelské plány.

„Chci rozšířit firmu o stáj pro 250 dojnic. Kalkuluji s pozemky v pohraničí, protože budou potřeba plochy, kde poroste krmení. Pokud pozemky nebudou, budu muset tuto investici zrušit,“ popsal Kasal.

A tak přestože se vyjednávání o česko-polském pozemkovém dluhu táhnou neúspěšně už dvě desetiletí, ani v dosud poslední etapě se zatím k rychlému řešení neschyluje.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.